Domů     Příroda
Čeští vědci varují: Kanál Dunaj-Odra-Labe je projektem plným rizik
Martin Janda 8.10.2020

Dva rektoři, dvanáct děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), devět ředitelů ústavů Akademie věd, a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi podepsalo prohlášení, ve kterém varují před projektem vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Podle nich je případná výstavba kanálu jen hazardem s krajinou a rozhazováním peněz..

Česká vláda se tento týden usnesla, že zahájí přípravy realizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Drtivá většina vědecké veřejnosti se však proti tomuto projektu postavila.

Již dříve s ním zásadní nesouhlas vyjádřila Komise pro životní prostředí Akademie věd, nyní vydali své prohlášení představitelé akademické sféry.

Vědci upozorňují zejména na to, že vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám, je téměř nemožné odhadnout, jak bude v budoucnosti vypadat stav vody v našich končinách: „Existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek.

V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem.“.

Životní prostředí v České republice potřebuje systematické a cílené zásahy k ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí.

Přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL) v soustavě Natura 2000, a mnohé jsou chráněny českou legislativou. Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území nenávratně zničil.

„Navíc nejde jen o krátký úsek na severní Moravě. Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají. V řece Moravě v posledních letech nebývá dost vody ani pro vodáky,“ říká Martin Rulík z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„O tomto projektu vážně uvažovali už za Rakouska-Uherska. Na jeho realizaci tlačila i Třetí říše. Do těch dob také myšlenkově přesně zapadá. Jde bohužel opačným směrem, než kam nás tlačí potřeby dnešní doby.

V čase klimatické změny potřebujeme řeky a krajinu ozdravit, ne zalít nejhodnotnější ornou půdu a poslední zbytky cenné přírody intenzivně využívaných nížin dalšími megatunami betonu,“ dodává Robert Tropek z České společnosti pro ekologii a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Signatáři prohlášení považují za nepřijatelné, aby vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části bez náležité odborné i společenské diskuse. S ohledem na závěry Studie proveditelnosti a řady dalších odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt se zásadními důsledky pro životní prostředí.

Ostatně i Senát Parlamentu ČR ve svém usnesení žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura nestrannými zahraničními experty.

„Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné a nebezpečné. Postup ve věcech s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů.“ říká Petr Znachor z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

reklama
Související články
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz