Domů     Příroda
Úsilí ochranářů představuje kůň Převalského
Pavel Polcar 5.10.2020
Jácint, Mogoi

Desítky let trvající úsilí o záchranu koně Převalského (Equus ferus przewalskii) a jeho návrat do přírody, ve kterém zásadní roli sehrává Zoo Praha, se postupně přibližuje cíli. Potvrzuje to i analýza publikovaná nedávno v odborném časopise Conservation Letters.

Autoři analýzy si položili otázku, kolik druhů ptáků a savců se díky ochráncům přírody podařilo zachránit před vyhubením. Odpověď zní, že snad až 48 – a jako příklad úspěšnosti tohoto ochranářského úsilí je uváděn právě kůň Převalského. Poslední divoký kůň se tak pomyslně přesouvá z červeného do zeleného seznamu.

„Úspěšnost naší společné práce potvrzují i poslední zprávy z Mongolska,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „V Přísně chráněné oblasti Gobi B, kam směřovala většina z našich – ‚českých‘ – transportů, počet koní Převalského již překročil tři sta.

Jen letos se v Gobi B narodilo na šedesát hříbat a tři z námi přepravených klisen – Anežka, Xara a Greta – jsou již babičkami. Přitom když jsme s našimi leteckými transporty začínali, bylo tam všehovšudy šestapadesát koní.“.

„Krásu divokých koní“ v jejich domovských stepích a polopouštích uprostřed Asie mohou nyní návštěvníci Zoo Praha obdivovat i na stejnojmenné výstavě fotografií, která je umístěna v jurtě u horní stanice lanovky.

„Pozorování koní Převalského ve volné přírodě je pro mne vždy spojeno s radostí a s pocitem ohromného zadostiučinění,“ říká Miroslav Bobek. „Snad bude patrné i z fotografií, které během našeho Návratu divokých koní pořizovala řada autorů.“.

Zoo Praha se nejen významně podílela na záchraně koně Převalského a vede jeho světovou plemennou knihu, ale ve spolupráci s Armádou ČR také uskutečnila již devět leteckých transportů koní Převalského do západního Mongolska. Z Prahy tam bylo přepraveno již 33 klisen a jeden hřebec.

„Jubilejní desátý transport naplánovaný na letošní červen jsme z pochopitelných důvodů museli o rok odložit,“ konstatuje Miroslav Bobek. „Snad se podaří ho uskutečnit příští rok. Současně je ale třeba se dívat i dál dopředu.

Populace koní Převalského v Gobi B již bude dostatečně početná a my začínáme připravovat projekt, který by měl koně Převalského časem navrátit také do další části Mongolska – na východ.“.

Fotografie: Pavel Bobek, Khalil Baalbaki

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz