Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní Vltavy a vytlačují zde původní pstruhy, kteří jsou důležití pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční. Jak zabránit nežádoucí migraci ryb a pomoct tak záchraně vzácné perlorodky, zjišťovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z dalších institucí.

Během uplynulých čtyř let testovali na řece mezi Novou Pecí a Pěknou různé typy bariér a vyhodnocovali jejich účinnost. Právě dnes zkušební bariéry z vody odstraňují, do konce letošního roku pak upřesní návrh nejúčinnějšího technického řešení.

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je evropsky významný a kriticky ohrožený druh sladkovodního mlže. Kdysi se vyskytovala na mnoha místech často až ve statisícových koloniích, kvůli znečištění, lidským zásahům do řek a nevhodnému hospodaření v povodí však vymizela většina její populace po celé Evropě (ve střední Evropě až 90 %).

V České republice dnes přežívá jen zlomek perlorodek v několika málo potocích a řekách, nejvíce v jižních Čechách. Ve Vltavském luhu nad Lipenskou nádrží v Národním parku Šumava se vede dlouholetý záchranný projekt (od roku 2010), jehož se nyní účastní i vědci z Biologického centra AV ČR.

„Perlorodka má složitý rozmnožovací cyklus. Pro svůj vývoj potřebuje lososovité ryby, u nás zejména pstruhy, na jejichž žábrách se vyvíjejí larvy zvané glochidia,“ říká hydrobiolog Michal Tušer z Biologického centra AV ČR. „Při předchozím výzkumu jsme zjistili, že původní společenstvo ryb horního toku Vltavy silně narušují kaprovité ryby, které sem táhnou z Lipna.

Jsou to obrovská množství, desetitisíce až statisíce ryb – ouklejí, bolenů, plotic a jelců – a ty pstruhům konkurují potravně, vytlačují je z lokalit, kde je perlorodka, a snižují jejich početnost,“ vysvětluje Tušer.

Cílem výzkumu současného projektu tedy je vytvořit a otestovat technické opatření, které by zamezilo nežádoucím druhům ryb migrovat proti proudu horní Vltavy, aniž by se musela postavit pevná hráz. Vědci testovali v průběhu čtyř sezon různé druhy mechanických zábran, ale také elektrickou bariéru.

„Jako nejlepší mechanická zábrana vyšly plastové ploty, které jsou dostatečně funkční a také odolné. Pokud nejsou vyšší průtoky vody, zadrží sto procent ryb. Jejich nevýhodou je, že se zanáší a musí se několikrát týdně čistit od spláví,“ popisuje ichtyolog Milan Muška z Biologického centra AV ČR.

Proto vědci porovnávali mechanickou zábranu i s elektrickou bariérou, která odrazuje ryby pomocí elektrických impulzů. „To je bezúdržbové řešení, může být na řece celoročně a dá se vypínat a zapínat ze břehu.

Ladili jsme nastavení elektrického pole tak, aby fungovalo jak na malé, deseti až dvaceti centimetrové oukleje, tak na až pětkrát větší boleny. Před bariéru jsme také instalovali senzory, které vypnou bariéru, když polem projíždějí vodáci, protože na bezpečnost celého zařízení byl také kladen velký důraz,“ vysvětluje Muška.

Chování ryb u bariér vědci sledovali pomocí akustické kamery, která funguje na principu sonaru, a také pomocí dalších vizuálních podvodních kamer. Dále kolegové z České zemědělské univerzity porovnávali složení společenstva ryb nad a pod bariérou a v různých částech roku také sledovali migraci ryb pomocí telemetrie, kdy jsou do těla ryb umístěny miniaturní vysílačky, a tak je možné sledovat pohyb i fyziologický stav ryb.

Funkčnost současných experimentálních bariér vědci jasně doložili, ale také se ukázalo, že pouze mechanickou nebo pouze elektrickou bariéru část ryb překoná. „Z našich výsledků vyplývá, že nejlepším řešením bude kombinace obou bariér, jak mechanické, tak elektrické, a to v závislosti na sezónnosti migrace ryb a hydrologické situaci v toku,“ dodává Milan Muška.

„V rámci současného projektu jsme vyvinuli a otestovali funkční experimentální prototyp migrační bariéry, který splňuje požadované vlastnosti, tedy vysokou funkčnost, nízkou selektivitu, malý vliv na průtokové podmínky v místě, odolnost, mobilitu a v neposlední řadě i bezpečnost pro vodáky,“ shrnuje Milan Hladík, hlavní řešitel projektu s tím, že pro finální bariéru bylo vybráno místo nad mostem u Pěkné.

Tady bude prototyp sloužit i během příštích dvou až tří let, než se podaří zrealizovat finální technické opatření, jehož projekční přípravu už zahájila Správa Národního parku Šumava, která program na záchranu perlorodky říční iniciuje.

Výzkum se uskutečňuje v rámci projektu „Vývoj technického opatření k zamezení migrace nežádoucích druhů ryb nad ÚN Lipno za účelem podpory obnovy populace pstruha obecného a perlorodky říční“ v létech 2017-2020, kofinancovaného Technologickou agenturou ČR. Hlavním řešitelem projektu je Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s.

, dalšími řešiteli jsou Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Česká zemědělská univerzita. Partnery projektu jsou pak Správa NP Šumava a Povodí Vltavy, státní podnik.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

CEITEC přilákal špičkového zahraničního vědce na VUT

CEITEC přilákal špičkového...

Výzkum Erica D. Glowacki je přímo motivovaný aplikacemi v medicíně. Jeho...
Obezita jako rizikový faktor

Obezita jako rizikový faktor

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zaujímají Češi sedmé místo v...
ISS bude pokračovat

ISS bude pokračovat

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) byla na oběžnou dráhu vypuštěna v...
Výprava za moře

Výprava za moře

V roce 2016 byla Zoo Praha jednou z prvních evropských zoologických zahrad,...
ISS se dočká „záplaty“

ISS se dočká „záplaty“

V uplynulých dnech začali ruští kosmonauti opravovat díru v mezinárodní...
Narodil se malý hrabáč

Narodil se malý hrabáč

25. února 2021 se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče...
Praktici jsou připraveni, systém nikoliv

Praktici jsou připraveni, systém...

Snažíme se o systém – březen ale bude čistá improvizace, říkají k...
Den vzácných onemocnění

Den vzácných onemocnění

Den vzácných onemocnění se koná každoročně poslední únorový den. Více než...
Britská varianta COVID-19 se rychle šíří

Britská varianta COVID-19 se rychle...

Britská varianta COVID-19 se šíří i přes současná protiepidemiologická...
Darujte plazmu, vyzývají odborníci

Darujte plazmu, vyzývají odborníci

Pacienti po autonehodách, s popáleninami, při operacích, těhotné ženy i...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Posvátná řeka Ganga: Očistná koupel pro živé i mrtvé

Posvátná řeka Ganga: Očistná koupel...

Největší indická řeka prý sice pomáhá uzdravit tělo, ale pro vyznavače...
Narodil se malý hrabáč

Narodil se malý hrabáč

25. února 2021 se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče...
Stojí za úspěchem Asyřanů i obojek s vodítkem?

Stojí za úspěchem Asyřanů i...

Aššurbanipal právě rozdrtil jedno z mnoha povstání. Bojovníci mu přivádějí...
Obávaný netopýr: Zvíře (z) temnoty?

Obávaný netopýr: Zvíře (z) temnoty?

Jakmile zasviští křídly, ozve se pištění. Ne, to nedělá toto drobné...
Fenomén Minecraft: Jak vydolovat miliardy dolarů

Fenomén Minecraft: Jak vydolovat...

„Hráči začali díky ní raději tvořit a stavět než ničit a bořit. Proto...
Architekt kostela na Zelené hoře Jan Blažej Santini-Aichel si zápisky o dlužnících šifroval

Architekt kostela na Zelené hoře Jan...

Na papíře se rodí zvláštní hvězdicovitý půdorys. Jan Blažej Santini-Aichel rozumí řeči čísel, kterou vtělí...
Devítka jako spolek, jenž řídí svět?

Devítka jako spolek, jenž řídí...

Ve třetím století před naším letopočtem vládl obrovské Maurijské říši na území...
ISS se dočká „záplaty“

ISS se dočká „záplaty“

V uplynulých dnech začali ruští kosmonauti opravovat díru v mezinárodní...
Smrtelná past pro hmyz

Smrtelná past pro hmyz

Nic netušící moucha usedá na list a je to to poslední, co udělá....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.