Domů     Historie
Výstava věnovaná státním symbolům České republiky
Pavel Polcar 26.6.2020

Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu – Symboly.

Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Tradice českých státních symbolů sahá hluboko do středověku. Dnes používané státní symboly pak vycházejí z tradic Československé republiky, založené v roce 1918. Stávající symboly přesně vyjmenovává Ústava České republiky a jsou jimi státní hymna, státní vlajka, velký a malý státní znak, státní barvy, vlajka prezidenta republiky a státní pečeť.

Národní muzeum uspořádalo tuto výstavu mimo jiné jako připomínku toho, jak významnou roli měly naše státní symboly v našich dějinách, a to jak v dobách klidných a slavnostních, tak i v dobách nelehkých.

Je i poctou a připomínkou všech statečných lidí, kteří pod našimi státními symboly pro vlast a její obyvatele vykonali obětavé a hrdinské činy. Výstava je určena široké veřejnosti včetně nejmladší generace.

Návštěvníci se tak dozvědí nejen o jejich vzniku a historii, ale také třeba to, za jakých okolností a jakým způsobem je správně používat.

Státní symboly jsou znaky, kterými každý stát označuje svou svrchovanost, jsou odrazem naší historie, územního vývoje a národní identity. Vyjadřují vůli obyvatel státu žít pospolu v jedné komunitě, navzájem si pomáhat, svou vlast chránit a v případě potřeby ji i bránit.

Pod vlající státní vlajkou, při tónech národní hymny, se státním znakem na rameni nebo na pokrývce hlavy již více jak sto let prožívají obyvatelé naší republiky chvíle slavnostní a radostné, ale i ty smutné, někdy i tragické.

Státní symboly byly svědky tisíců příkladů hrdinství a obětavosti. Rádi bychom to vše právě v dnešní době naší výstavou připomněli,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Na výstavě Symboly v Historické budově Národního muzea spatříte na sto unikátních předmětů, přičemž některé z nich ukazují, jak státní symbolika proniká do každodenního života. Část z nich patří mezi unikátní sbírkové předměty jako například nejvyšší vyznamenání ČR – Řád Bílého lva nebo závěs z prezidentské lóže v Národním divadle, který byl používán při návštěvách císaře Františka Josefa I., Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy.

Nechybí ani autograf písně Kde domov můj z roku 1834 nebo gobelín se státním znakem, který byl užíván v době 1. republiky jako výzdoba stěn Senátu v Praze na Malé Straně.

Výstava Symboly byla slavnostně zahájena 23. června 2020.

reklama
Související články
V německém Norimberku bylo před zahájením stavebních prací objeveno osm morových jam, obsahujících ostatky nejméně 1000 obětí této smrtící epidemie. Podle archeologů by tak společně mohly tvořit největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě odhalen. Jako mor je označováno vážné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. První morová epidemie propukla v roce 541 v […]
Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí. Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší […]
V dobách dávno minulých byla významnou středověkou metropolí. Její dávné kouzlo však dnes připomínají jen ruiny, které zároveň budí badatelské vášně. Zatímco někteří je považují za legendární zlaté doly židovského krále Šalamouna, další za zbytky města královny ze Sáby. Podle dosud nashromážděných faktů, zde k těžbě zlata skutečně docházelo. K biblickým dolům ale mělo Velké […]
Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou […]
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz