Domů     Příroda
Orel ze zkumavky
Dagmar Garciová 24.6.2020

Obrovský úspěch světového významu se podařil liberecké zoo. Jako první na světě dokázala rozmnožit orla křiklavého (Clanga pomarina) pomocí inseminace mraženým spermatem. Jedná se o důležitý okamžik pro záchranu nejen tohoto druhu dravce, který byl v České republice téměř vyhuben, ale i dalších ohrožených druhů ptáků.   .

Metoda uchovávání spermatu v tekutém dusíku je obecně používaná u lidí a hospodářských zvířat, výjimečně pak u ohrožených zvířat chovaných v lidské péči v zoologických zahradách (např. v případě nosorožců bílých v Safari Parku Dvůr nad Labem).

U ptáků je tento způsob rozmnožování velice složitý a odchovat mláďata se daří pouze zřídka.

Technika odchovu pomocí inseminace mraženým spermatem byla v ptačí říši úspěšně použita pouze u jeřábů a u několika zástupců ptačího řádu hrabavých, u dravců se provádí pouze pilotní studie mražení spermatu.

„Ptačí sperma je odlišné od savčího, a proto se musí používat jiné postupy. Dosud to není obecně používaná metoda. My techniku mražení spermatu ladíme už pátým rokem,“ vysvětluje zoolog Jan Hanel.

Na výzkumu liberecká zoo spolupracuje s chemikem Jiřím Mišíkem z Přírodovědné fakulty UK a se zkušeným inseminátorem hospodářských zvířat Miroslavem Šlechtou.

Malý orel se vyklubal dne 8. června, a jedná se tak již o třetí mládě vylíhnuté v liberecké zahradě, poprvé však s využitím mraženého spermatu. Všechna tři odchovaná ptáčata jsou potomci samce z volné přírody, který byl kvůli svému trvalému hendikepu (během růstu prodělal křivici a není schopen létat) přijat do záchranné stanice a od roku 2005 je chován v zoo v Liberci.

Chovatelé se samcem dlouhodobě pracují a díky jejich trpělivé péči se jim podařilo naučit dravce dobrovolně dávat sperma. Sperma je následně využíváno k inseminaci orlích samic. „Oplodnit samice se nám ale dlouhodobě příliš nedaří.

Samec zpravidla dává sperma o měsíc dříve, než samice snáší vejce, a časově se tak v reprodukční aktivitě míjejí,“ říká Hanel. I to byl jeden z důvodů tohoto dlouholetého výzkumu. „Jsem velice rád, že se nám úspěšná inseminace po našem mnohaletém úsilí vydařila.

Sperma mražené v tekutém dusíku při teplotě přibližně -200 °C je použitelné i mnoho desítek let, a tak můžeme uchovat určitou genetickou linii pro budoucí inseminace pro případ, kdy by se populace orlů křiklavých ocitla na hraně vyhubení. Pro záchranu druhu se tak jedná o přelomový okamžik,“ dodává Hanel.

Návštěvníci malého orla ale bohužel neuvidí. Nachází se v zázemí zoologické zahrady a následně bude pravděpodobně převezen do jiného zařízení za účelem posílení chovu tohoto druhu v lidské péči.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz