Domů     Příroda
Českou republiku dobývají nepůvodní druhy klíšťat
Martin Janda 17.6.2020

Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. To jsou aktuální vědecké údaje, které potvrzují, že se do České republiky dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i infekční onemocnění zvířat a lidí, dosud neznámá v ČR..

Výzkumný tým složený z veterinářů, parazitologů a studentů z Biologického centra AV ČR, Fakulty veterinárního lékařství a CEITEC Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a České zemědělské univerzity v Praze mapuje šíření těchto nových druhů klíšťat na českém území a žádá veřejnost o spolupráci. V letošním roce pátrání po exotických klíšťatech cílí i na majitele koní.

Klíšťata patří v naší přírodě k nejvýznamnějším přenašečům zoonóz, tj. infekčních onemocnění cirkulujících mezi lidmi a zvířaty (nejznámějšími příklady jsou borelióza a klíšťová encefalitida). V předchozích letech vědci v projektu Najdi pijáka monitorovali výskyt pijáka lužního, což je klíště pocházející z teplejších oblastí Evropy a dosud bylo v Čechách neznámé.

Díky zapojení médií a veřejnosti tým získal stovky údajů o rozšíření tohoto druhu na území České republiky.

„Pozitivní reakce veřejnosti nás mile překvapila. Výsledky uplynulých let sledování výskytu pijáků ukazují, že jsme v ČR svědky expanze tohoto klíštěte a související rostoucí hrozby psí babeziózy – akutního onemocnění psů,” přibližuje výskyt tohoto nového onemocnění ohrožujícího psy dr.

Kristýna Hrazdilová, která diagnostiku babeziózy zvířat v ČR metodicky koordinuje.

Díky majitelům koní, kteří hlásili výskyt neznámých klíšťat na svých zvířatech, vědci objevili nejen pijáky lužní, ale také exotická klíšťata rodu Hyalomma, pro naše území u domácích zvířat dosud neznámá.

V místech svého výskytu (severní Afrika, jižní Evropa) klíšťata rodu Hyalomma přenáší řadu významných infekčních nemocí lidí i zvířat, včetně Krymžsko-konžské hemoragické horečky. Naštěstí je ale riziko zavlečení těchto infekcí do ČR zatím minimální, mimo jiné díky tomu, že dospělci nesají obvykle krev na člověku.

„Díky zájmu majitelů koní v loňském roce již jasně víme, že se „obří“ klíšťata rodu Hyalomma koncem léta vyskytují v teplých oblastech Čech a Moravy. Tato klíšťata jsou u nás návštěvníky z jihu, kteří přicestovali na stěhovavých ptácích.

Díky metodám sekvenace DNA se nám podařilo potvrdit, že některá z nalezených klíšťat pochází až ze subsaharské Afriky. Typickým hostitelem hyalom jsou velcí kopytníci a naprostá většina nálezů z ČR pochází z koní,“ upřesňuje prof.

David Modrý, jeden z autorů projektu. Tato klíšťata se dají snadno odlišit díky velikosti – nasátá samice může měřit až 2,5 centimetru – a příčně pruhovaným končetinám.

Výzkum klíšťaty přenášených infekcí u koní na základě studia DNA parazitů prokázal v ČR zcela nově také výskyt piroplazmózy koní, onemocnění přenášeného v Evropě právě šířícím se pijákem lužním. Informace o výskytu pijáků na koních a detekce parazitů v těchto klíšťatech mohou veterinárním lékařům do budoucna pomoci odhadnout rizika této infekce u koní v ČR.

„Rádi bychom touto cestou vyzvali širokou veřejnost i majitele koní a psů: všímejte si klíšťat ve svém okolí na svých zvířatech a zapojte se do ambiciózního výzkumu, pomozte nám hledat pijáky a exotická klíšťata napadající psy i koně!

Pomůžete tím upřesnit riziko výskytu významných infekčních onemocnění u zvířat ve vašich regionech!“ vyzývá ke spolupráci prof. Modrý. Bližší informace jsou k dispozici na webu projektu www.najdipijaka.cz.

Související články
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
Příroda 7.6.2026
Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další. Vědci zjistili, že chobotnice umějí využívat zrcadlo jako nástroj k nalezení potravy, kterou nemohou přímo vidět. Výzkumníci z Dartmouth College připravili experiment, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz