Domů     Příroda
Českou republiku dobývají nepůvodní druhy klíšťat
Martin Janda 17.6.2020

Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. To jsou aktuální vědecké údaje, které potvrzují, že se do České republiky dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i infekční onemocnění zvířat a lidí, dosud neznámá v ČR..

Výzkumný tým složený z veterinářů, parazitologů a studentů z Biologického centra AV ČR, Fakulty veterinárního lékařství a CEITEC Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a České zemědělské univerzity v Praze mapuje šíření těchto nových druhů klíšťat na českém území a žádá veřejnost o spolupráci. V letošním roce pátrání po exotických klíšťatech cílí i na majitele koní.

Klíšťata patří v naší přírodě k nejvýznamnějším přenašečům zoonóz, tj. infekčních onemocnění cirkulujících mezi lidmi a zvířaty (nejznámějšími příklady jsou borelióza a klíšťová encefalitida). V předchozích letech vědci v projektu Najdi pijáka monitorovali výskyt pijáka lužního, což je klíště pocházející z teplejších oblastí Evropy a dosud bylo v Čechách neznámé.

Díky zapojení médií a veřejnosti tým získal stovky údajů o rozšíření tohoto druhu na území České republiky.

„Pozitivní reakce veřejnosti nás mile překvapila. Výsledky uplynulých let sledování výskytu pijáků ukazují, že jsme v ČR svědky expanze tohoto klíštěte a související rostoucí hrozby psí babeziózy – akutního onemocnění psů,” přibližuje výskyt tohoto nového onemocnění ohrožujícího psy dr.

Kristýna Hrazdilová, která diagnostiku babeziózy zvířat v ČR metodicky koordinuje.

Díky majitelům koní, kteří hlásili výskyt neznámých klíšťat na svých zvířatech, vědci objevili nejen pijáky lužní, ale také exotická klíšťata rodu Hyalomma, pro naše území u domácích zvířat dosud neznámá.

V místech svého výskytu (severní Afrika, jižní Evropa) klíšťata rodu Hyalomma přenáší řadu významných infekčních nemocí lidí i zvířat, včetně Krymžsko-konžské hemoragické horečky. Naštěstí je ale riziko zavlečení těchto infekcí do ČR zatím minimální, mimo jiné díky tomu, že dospělci nesají obvykle krev na člověku.

„Díky zájmu majitelů koní v loňském roce již jasně víme, že se „obří“ klíšťata rodu Hyalomma koncem léta vyskytují v teplých oblastech Čech a Moravy. Tato klíšťata jsou u nás návštěvníky z jihu, kteří přicestovali na stěhovavých ptácích.

Díky metodám sekvenace DNA se nám podařilo potvrdit, že některá z nalezených klíšťat pochází až ze subsaharské Afriky. Typickým hostitelem hyalom jsou velcí kopytníci a naprostá většina nálezů z ČR pochází z koní,“ upřesňuje prof.

David Modrý, jeden z autorů projektu. Tato klíšťata se dají snadno odlišit díky velikosti – nasátá samice může měřit až 2,5 centimetru – a příčně pruhovaným končetinám.

Výzkum klíšťaty přenášených infekcí u koní na základě studia DNA parazitů prokázal v ČR zcela nově také výskyt piroplazmózy koní, onemocnění přenášeného v Evropě právě šířícím se pijákem lužním. Informace o výskytu pijáků na koních a detekce parazitů v těchto klíšťatech mohou veterinárním lékařům do budoucna pomoci odhadnout rizika této infekce u koní v ČR.

„Rádi bychom touto cestou vyzvali širokou veřejnost i majitele koní a psů: všímejte si klíšťat ve svém okolí na svých zvířatech a zapojte se do ambiciózního výzkumu, pomozte nám hledat pijáky a exotická klíšťata napadající psy i koně!

Pomůžete tím upřesnit riziko výskytu významných infekčních onemocnění u zvířat ve vašich regionech!“ vyzývá ke spolupráci prof. Modrý. Bližší informace jsou k dispozici na webu projektu www.najdipijaka.cz.

Související články
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje – drží se totiž spíše při zemi. Nicméně v přírodě je tento druh na úbytě, patří ke zranitelným živočichům. V zoo ve stověžaté metropoli se zoborožci kaferští objevili již před více […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz