Z Česka se stává kosmická laboratoř. Už více jak 50 firem se podílí na vývoji a výrobě hardwarových a softwarových řešení nejen pro evropské kosmické programy, ale i pro americkou NASA.

Roční příspěvek České republiky do Evropské kosmické agentury činí 59 milionů eur. Po očištění nákladů se suma vrací formou zakázek pro domácí firmy a vědu. Za 12 let, co je Česko členem Evropské kosmické agentury, se české firmy, akademie věd a vědecká pracoviště podílely na 23 družicích a sondách, které ESA realizovala – celkem pak na 350 projektech.

Revoluční Solar Orbiter a ty další

Ten nejzásadnější projekt vylétl letos 10. února. Díky sondě Solar Orbiter Evropské kosmické agentury ESA, na jejíž čtyřech z 10 vědeckých přístrojů pracovali Češi – za pár let uvidíme Slunce tak, jak ho dosud nikdy nikdo neviděl – spatříme jeho póly.

Češi se podílejí i na přípravě družic a sond k Marsu, k ledovým měsícům Jupitera nebo až do hloubky sluneční soustavy. Vyvíjejí systémy družicové navigace, telekomunikace a pozorování Země (družicové snímky) nebo jsou napojeny do mezinárodních projektů a spolupráce s velkými hráči.

Přispívají k výzkumu nadoblačných výbojů, experimentům v mikrogravitaci a vyvíjejí špičkové optomechanické systémy pro družice. Budou se podílet na rentgenovém pozorování vesmíru i na hledání druhé Země ve vesmíru…

Budoucí Ariane

A k tomu všemu jsou nově součástí vývoje nové rakety Ariane 6 Evropské kosmické agentury.

Na pražské výstavě Cosmos Discovery jsou vystaveny skutečné dva nové exponáty, kterých se návštěvníci mohou dotknout. Jsou to části rakety Ariane 6, která poletí k Měsíci. Plánovaný zkušební start by měl proběhnout už letos.

„Komponenty budou na každé Ariane 6, která poletí do vesmíru. Na každé raketě tak bude česká stopa. Jde o zakázku na 25 let využívání,“ říká Ondřej Šváb, vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy.

První komponent (obrázek vlevo) spojuje vnější plášť a urychlovací stupeň rakety Ariane 6 k elektromotoru, který zajišťuje řízení trysky. Díl po zpracování váží 15,81 kg a je ze slitiny hliníku, zinku hořčíku, mědi a zirkonia.

Druhý díl připevňuje pomocnou raketu na tuhé palivo k hlavnímu stupni rakety Ariane 6. Součástka musí vydržet maximální zatížení během startu 360 kN, což se dá srovnat s tahem 12 dospělých slonů. Komponenty jsou vyráběny ve společnosti ATC Space v Klatovech díky podpoře Ministerstva dopravy a Evropské kosmické agentury ESA.