Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, které zasahuje centrální nervovou soustavu a postihuje především mladší lidi.

Přestože se jedná o nemoc nevyléčitelnou, medicína přichází se stále novými možnostmi léčby, které lidem s roztroušenou sklerózou umožňují žít kvalitní život.

Zatímco v minulosti byla diagnóza roztroušené sklerózy velmi závažným sdělením a pro oddálení invalidity se dalo udělat jen velmi málo, v současnosti jsou lékaři schopni výrazně snížit aktivitu nemoci a zpomalit její progresi.

Nezbytně nutná je ovšem brzká diagnóza, nasazení vhodné léčby a sledování průběhu onemocnění. Jen tak mohou pacienti vést i nadále co nejplnohodnotnější život.

Kde se vzala?

Roztroušenou sklerózu poprvé popsal francouzský neurolog Jean-Martin Charcot (1825-1893) roku 1848. Přestože nemoc měla svůj název, její diagnostické a léčebné možnosti byly jen velmi omezené.

Léčila se zlatem, elektroléčbou nebo vodoléčbou. Za velký objev v oblasti onemocnění se dá považovat výzkum Louise-Antoina Ranviera (1835-1922), který popsal stavbu nervových vláken společně s jejich ochranným myelinovým obalem.

V následujících letech lékaři zjistili, že právě narušením tohoto myelinového obalu, který pokrývá nervová vlákna, jež jsou součástí neuronů, dochází k postupné ztrátě schopnosti přenášet informace z centrálního nervového systému do celého těla.

„Z této znalosti vychází i dnešní medicína. Při roztroušené skleróze se rozvíjí zánět v mozku a míše, tento zánět poškozuje primárně ochranný obal nervových vláken (součást neuronů), následně pak i samotná nervová vlákna.

Tím dochází k poruše přenosu nervových signálů z mozku do těla a následně k projevům nemoci, které už pociťuje sám pacient. Například se jedná o špatnou koordinaci pohybů, problémy s rovnováhou, rozmazaným viděním nebo poruchami myšlení aj.

Tyto projevy chodí v tzv. atakách, které přetrvávají minimálně 24 hodin, ne méně, a nelze za ně označit například pouze třicetiminutové brnění nohou,“ vysvětluje prim. MUDr. Marta Vachová z Neurologického oddělení Nemocnice Teplice, o. z.

Léta velkých objevů

V důsledku velmi omezených léčebných možnosti vznikla v Anglii roku 1953 první organizace na podporu výzkumu roztroušené sklerózy. I díky jejímu založení lékaři zjistili, že roztroušená skleróza není krevním onemocněním, ale autoimunitním.

Následně po více než 140 letech od prvního popsání nemoci vědci prokázali, že se roztroušená skleróza dá léčit, a roku 1993 schválili první prokazatelně účinnou terapii nemoci.

„V současné době jde o nejdynamičtěji se vyvíjející odvětví neurologie, kdy každý rok přibývají nové moderní léky, které jsou velmi účinné a diagnostikovaným mohou zásadně změnit život. To s sebou nese i velké možnosti pro lékaře, kteří mohou vybrat pacientům lék, jenž je pro ně nejvhodnější.

Díky těmto možnostem se daří nemoc účinně brzdit a mírnit tak i její dopady na život pacienta,“ vysvětluje prim. MUDr. Marta Vachová.

Dnes a před 25 lety

Prognóza pacientů dnes a před 25 lety se významně liší. Před rokem 1993 nebyly žádné specifické léky, které by dokázaly zpomalit průběh roztroušené sklerózy a rovněž snížit její aktivitu. V současnosti již také víme, že s roztroušenou sklerózou nesouvisí pouze jeden gen, ale je jich okolo 200. Známe rovněž jasné rizikové faktory nemoci, mezi které patří kouření a obezita.

Nízká hladina vitamínu D v těle má pak nepříznivý vliv na imunitní systém, a některé studie ji proto uvádějí jako možný faktor působící na rozvoj roztroušené sklerózy.

Dříve také pacienti neměli k dispozici symptomatickou terapii, která potlačuje doprovodné projevy nemoci. Dnes je spolupráce s očním lékařem v případě, že má nemocný potíže se zrakem, nebo třeba s urologem při problémech s močovým měchýřem naprosto standardní součástí péče o pacienty.

Aktuální léčebné možnosti v ČR

Díky narůstajícím možnostem i znalostem medicíny narůstá i důraz na včasnou diagnostiku pacientů v první fázi roztroušené sklerózy, která se nazývá relaps-remitentní a je nejlépe ovlivnitelná léčbou. Jde o nejčastější formu roztroušené sklerózy, u které se střídají ataky (odborně relapsy), neboli období, kdy pacient projevy nemoci pociťuje, a klidová období (odborně remise), kdy se cítí často v pořádku.

K dispozici je léčba akutní, která se využívá při každém projevu onemocnění (atace), a dlouhodobá, jež se snaží zpomalit celkový průběh nemoci, zmírnit počet projevů a předejít invaliditě.

„V České republice je unikátní síť 15 neurologických center se specializací na roztroušenou sklerózu, kde se odborníci starají až o 20 000 pacientů s tímto onemocněním. Unikátní je také nařízení vlády, dle kterého musí být nově diagnostikovaným pacientům podána léčba nejpozději do 4 týdnů od její indikace, což významně přispívá k včasnému podchycení nemoci,“ přibližuje prim. MUDr. Marta Vachová.