Domů     Vesmír
Zrod planety v přímém přenosu
Martin Janda 20.5.2020
This image shows the disc around the young AB Aurigae star, where ESO’s Very Large Telescope (VLT) has spotted signs of planet birth. Close to the centre of the image, in the inner region of the disc, we see the ‘twist’ (in very bright yellow) that scientists believe marks the spot where a planet is forming. This twist lies at about the same distance from the AB Aurigae star as Neptune from the Sun. The image was obtained with the VLT’s SPHERE instrument in polarised light.

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu planetárního systému. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou.

V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu vznikající planety. Tento útvar by mohl představovat první přímo pozorovaný doklad o procesu formování planety..

„Dosud jsme nalezli tisíce extrasolárních planet, ale o tom, jak vznikají, toho stále víme jen málo,“ říká vedoucí autor studie Anthony Boccaletti (Observatoire de Paris, PSL University, Francie). Astronomové vědí, že planety se utvářejí nabalováním prachových shluků a chladného plynu v protoplanetárních discích kolem mladých hvězd, jako je například AB Aurigae.

Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT publikovaná ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics poskytla zásadní poznatky, které vědcům pomohou lépe pochopit tyto procesy.

„Abychom zaznamenali planety v relativně krátkém období jejich formování, potřebujeme pozorovat velmi mladé systémy. Až dosud ale astronomové nebyli schopni získat dostatečně detailní záběry takových disků, které by umožnily identifikovat struktury objevující se v místech, kde by mohly planety vznikat,“ podotkl Boccaletti.

Nové snímky zachycují působivou spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae, která leží asi 520 světelných let od Země a na obloze se nachází v souhvězdí Vozky (Auriga). „Spirály tohoto typu naznačují přítomnost mladých planet, které strhávají plyn a vyvolávají v disku vlny, podobně jako loď na hladině,“ vysvětluje Emmanuel Di Folco (Astrophysics Laboratory of Bordeaux, LAB, Francie), který se na výzkumu podílel.

Při oběhu planety kolem mateřské hvězdy se tato vlna vytvaruje do podoby spirálního ramene. Jasná žlutá skvrna (v blízkosti středu tohoto nového záběru okolí hvězdy AB Aurigae) připomíná zlom ve struktuře ramene a bývá označována jako ‚twist‘.

Nachází se od hvězdy asi tak daleko jako ve Sluneční soustavě Neptun od Slunce a výzkumníci se domnívají, že by se mohlo jednat o jednu ze zdrojových oblastí vlnových poruch, tedy místo, kde se právě utváří nová planeta.

Před několika lety provedli vědci pozorování systému AB Aurigae radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO. Získali tak první informace o probíhajícím formování planet v okolí této hvězdy.

Na záběrech nalezli dvě plynná spirální ramena v blízkosti hvězdy (ve vnitřních partiích protoplanetárního disku). Následně, v letech 2019 a 2020, se A. Boccaletti a jeho kolegové z Francie, Thajska, Spojených států a Belgie pokusili pořídit ještě detailnější snímky okolí AB Aurigae.

Použili k tomu dalekohled ESO/VLT s přístrojem SPHERE a získaná data přinesla dosud nejpodrobnější pohled na tento systém.

Pomocí výkonného zobrazovacího systému přístroje SPHERE mohli astronomové zachytit slabší světlo menších prachových zrn a také emise přicházející z vnitřních partií disku. Potvrdili přítomnost spirálních ramen detekovaných před lety pomocí ALMA a nalezli další pozoruhodný útvar – zlom, který ukazuje na probíhající formování planet v disku.

„Útvaru tohoto typu říkáme ‚twist‘ a předpovídají ho některé teoretické modely formování planet,“ upozorňuje spoluautorka práce Anne Dutrey (LAB). „Vzniká propojením dvojice spirál – jedna se navíjí od oběžné dráhy planety dovnitř a druhá směrem ven – přičemž se setkávají v místě, kde se planeta nachází.

To umožňuje akreci prachu a plynu z disku na formující se planetu a tedy její růst.“.

Související články
Vesmír Zajímavosti 19.6.2026
Jídlo pro astronauty řešili vědci už při misích Apollo, o kulinářské zážitky se ovšem tehdy úplně nejednalo. Ale stejně byla jednou z prvních věcí, které Neil Armstrong a Buzz Aldrin udělali po přistání na měsíčním povrchu, konzumace slaniny a kávy. Pro posádku mise Artemis II byly zpočátku plánovány jen výživné tyčinky, ale průzkumy ukázaly, že […]
Vesmír Zajímavosti 16.6.2026
Dne 9. června představila NASA čtyři členy posádky, kteří poletí do vesmíru v rámci mise Artemis III, jejíž start se očekává nejdříve v červnu 2027. Budou jimi velitel Randy Bresnik, specialisté na misi Andre Douglas a Frank Rubio a pilot Luca Parmitano, Ital pracující u Evropské vesmírné agentury. Náhradním členem posádky je pak Bob Hines. […]
Vesmír 14.6.2026
Když masivní hvězda spotřebuje své jaderné palivo, začne pod svou vlastní vahou kolabovat. Podle běžně přijímané teorie se její hmota zhroutí do černé díry, objektu s gravitací tak silnou, že z něj neunikne ani světlo. Nová teoretická studie německých fyziků však přichází s mnohem odvážnější možností… Některé hvězdy by se podle ní totiž nemusely proměnit […]
Vesmír 31.5.2026
Saturn bezesporu patří mezi nejkrásnější objekty sluneční soustavy, ale desítky let zároveň mátl astronomy jednou zvláštní záhadou. Zdálo se totiž, že délka jeho dne kolísá. Jedna měření naznačovala, že planeta rotuje rychleji, jiná naopak pomaleji, přičemž takové chování nedávalo příliš smysl. Planeta velikosti Saturnu si přece nemůže jen tak zrychlovat a zpomalovat otáčení. Od Webbova […]
Vesmír 23.5.2026
Když vědci z NASA v srpnu 2025 zachytili rádiový signál přicházející ze Slunce, zpočátku se nad ním nijak zvlášť nepozastavili. Rádiové erupce se na Slunci objevují poměrně běžně a většinou během několika hodin nebo dnů zmizí. Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného. Signál přetrval neuvěřitelných 19 dní a vytvořil nový rekord. Dosud zaznamenaný nejdelší podobný […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz