Domů     Příroda
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?
Dagmar Garciová 27.4.2020

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích na mnoho vzácných rostlinných druhů, dnes je jejich zastoupení tak tristní, že i odborník má problémy je vyhledat..

K ubývání vzácných rostlin, mezi které se řadí např. jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), zimozelen okoličnatý (Chimaphila umbellata) či plané orchideje, dochází zejména v důsledku ústupu těm hojnějším druhům.

Dlouhodobě narůstající koncentrace dusíku v krajině rostlinám rovněž příliš nepřispívá, jak jak potvrdil mezinárodní tým vědců sdružený kolem databáze časových změn lesní vegetace forestREplot, kterou spoluzakládali výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR. „Dusík je jednou z klíčových živin pro rostliny.

Zejména kvůli spalování fosilních paliv a nadměrnému hnojení v zemědělství je ho však nyní v krajině přebytek. To svědčí rostlinám, které jsou na dusík náročné. Jde však hlavně o různé plevele, v lesích třeba některé ostružníky nebo třeba netýkavky,“ vysvětluje Radim Hédl, vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR v Brně.

Odborníci analyzovali záznamy z vegetačních ploch v opadavých lesích v 68 lokalitách Evropy a porovnávali, jak se v nich v posledních desetiletích změnilo zastoupení více než tisícovky rostlinných druhů.

„Dusíkaté depozice jsou jedním z hlavních antropogenních faktorů, které nám mění biodiverzitu. Pokud nepřehodnotíme strategii ve využívání fosilních zdrojů, o vzácné druhy rostlin přijdeme,“ uzavírá Hédl.

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz