Kruhy pod očima, usínání ve stoje, nekončící malátnost. To vše čerství rodiče velmi dobře znají. Non-stop jedoucí siréna je proti zvukovým projevům některých dětí balzámem na duši. Však také dětský křik patří podle některých žebříčků mezi nejnepříjemnější zvuky na světě.

Už předchozí biologické výzkumy ukázaly, že malí žraloci se v matčině děloze navzájem požírají. A nakonec jen ten nejsilnější se dočká toho, že vpluje do světových oceánů. Malé děti zuby nemají, takže své případné sourozence žraločím způsobem zlikvidovat nemohou.

A tak na to jdou jinak. Výzkum ruských vědců Vladimíra Ťupina a Sergeje Varlova ukázal, že dětskou zbraní proti nežádoucí konkurenci, je právě hlasitý řev. „Pokud ratolest propláče celou noc, rodičům už nezůstane energie téměř na nic,“ tvrdí Ťupin. „Milostné radovánky? Zapomeňte,“ dodává Varlov. Dítě si tak zajišťuje rodičovskou pozornost jen pro sebe. Cílový stav, že se dítě stane jedináčkem, ne vždycky vyjde. Ale aktivita čerstvě narozených dětí alespoň narození sourozence oddálí.

Mezi sourozenci je pak větší věkový rozdíl, takže ten starší má proti mladšímu větší fyzickou sílu a snadněji jej v sourozeneckých konkurenčních bojích eliminuje.