Domů     Medicína
Nasazení inzulinu u diabetiků je možné oddálit, říká profesor Haluzík z IKEM
Martin Janda 20.2.2020

Zatímco dříve se pro diabetes 2. typu často používalo také pojmenování „stařecká cukrovka“, nyní se diabetologové běžně setkávají ve svých ordinacích i se čtyřicetiletými pacienty. U všech pacientů je přitom jejich cílem nejen upravit hladinu cukru v krvi, ale také zlepšit další oblasti zdraví, které cukrovka ovlivňuje.

Moderní léky se tedy zaměřují jak na hladinu cukru v krvi, tak například na snížení hmotnosti a rizika srdečně-cévních onemocnění. Právě moderní léčba přitom dle prof. Martina Haluzíka, DrSc. z pražského IKEM umožňuje lékařům oddálit moment, kdy je pacientovi nasazován inzulin..

Studie ukázaly, že pacienti, u kterých se cukrovka objevila mezi 40. a 65 rokem, se častěji potýkají s chronickými zdravotními komplikacemi souvisejícími s cukrovkou. Jako příklad je možné uvést poškození zraku (retinopatie) nebo infarkt a mrtvici.

Také je u nich obtížnější udržet hladinu cukru v krvi pod kontrolou. Úměrně s tím, jak se zvyšuje délka života prožitá s cukrovkou, se totiž zvyšuje riziko, že nemoc výrazně ovlivní kvalitu života diabetiků.

„V ambulancích nám bohužel přibývají stále mladší pacienti s diabetem 2. typu. Je to dáno především vyšším výskytem obezity v mladším věku a zhoršujícím se životním stylem. U těchto pacientů se pak cukrovka může rychleji zhoršovat a komplikace se pak objevují mnohem dříve, než jsme dosud byli zvyklí.

Čtyřicátníci s cukrovkou 2. typu s již přítomnými komplikacemi (poškození zraku, ledvin, srdeční infarkt, mozková mrtvice) již dnes bohužel nejsou výjimkou,“ říká prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. z pražského IKEM.

Před 40. narozeninami onemocněla cukrovkou 2. typu i Lucie (39) z Prahy: „Patřím k těm, kteří si za cukrovku tak trošku mohou sami. Její vznik byl u mě spojený se stresem a špatnou životosprávou, vyšší pravděpodobnost jsem měla také kvůli tomu, že cukrovku mají oba rodiče.

Jako první ukázal zvýšené hodnoty právě glukometr, který jsem si půjčila na návštěvě u našich,“ říká.

Odborníci odhadují, že 2 až 3 procenta Čechů patří do skupiny zatím nediagnostikovaných diabetiků 2. typu. Cukrovka 2. typu se neobjeví náhle. Zpravidla jí předchází tak zvaný prediabetes. Jedná se o stav, kdy jsou hodnoty cukru vyšší, než je normální (konkrétně nad 5,6 mmol/l), ale zároveň jsou nižší, než je hodnota stanovující onemocnění diabetem 2. typu (nad 6,9 mmol/l).

Včasné odhalení je přitom velmi důležité kvůli snížení zdravotních komplikací, které jsou s cukrovkou spojené. Umožňuje také oddálit (nebo při úpravě životosprávy dokonce zcela zabránit) nasazení inzulinové léčby.

Při výběru léčby se diabetologové zaměřují nejen na hladinu cukru v krvi, ale také například na snížení hmotnosti nebo rizika infarktu a mrtvice. K dispozici mají jak tablety, tak injekční léčbu založenou na působení GLP-1 (hormonu, který ovlivňuje uvolňování inzulínu, více zde).

Profesor Martin Haluzík

„Injekční léčbu založenou na GLP-1 dnes obvykle nasazujeme až ve chvíli, kdy k dobré kompenzaci cukrovky již nestačí podávaní tablet. Bylo by však vhodné s ní začínat ještě dříve. Tato léčba totiž kromě zlepšení cukrovky snižuje hmotnost (až 90 % diabetiků 2. typu trpí nadváhou nebo obezitou) a především pomáhá předejít vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Nejnovější guidelines evropské kardiologické společnosti dokonce u pacientů, kteří již prodělali srdečně-cévní onemocnění, doporučují nasadit léčbu diabetu GLP-1 již po samotné diagnóze diabetu. Velkou výhodou terapie navíc je, že nám umožňuje oddálit moment, kdy pacientovi nasazujeme inzulinovou léčbu,“ pokračuje prof. Haluzík.

Pravdou je, že důležitá je nejen práce diabetologa, ale také pacienta. I když moderní léky pomáhají chránit srdce a cévy a snižovat hmotnost, musí také přibýt úprava jídelníčku a pohyb. To potvrzuje i diabetička Lucie:

„Mám o sebe strach a nechci mít z cukrovky vážné následky. I proto jsem se s mojí lékařkou domluvila, aby mi změnila léčbu na injekce s GLP-1. Už se mi podařilo zhubnout 25 kg – mým cílem je 50 kg. Hubne se mi docela lehce – i díky tomu, že více chodím a jím pravidelně.

Díky GLP-1 léku na cukrovku mám teď přitom menší chuť na sladké i k jídlu celkově. Výsledkem léčby je nejen lepší hladina cukru v krvi, ale díky tomu, že jsem zhubla, mě také nebolí tolik nohy a kyčle, neotékají mi nohy a ruce a obecně můžu napsat, že se cítím skvěle a plná energie.“.

Související články
Parkinsonova choroba je spojena s nedostatkem neurotransmiteru dopaminu v mozku, což má za následek poruchy hybnosti. Po Alzheimerově chorobě je to druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění na světě, v současnosti na něj neexistuje lék. Lékaři ale odhalili důležité souvislosti, které by k jeho nalezení v nepříliš vzdálené budoucnosti vést mohly. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální […]
Medicína 18.3.2025
Tím, jak se lidé dožívají stále vyššího věku, se jich značná část potýká s neurodegenerativními onemocněními, jako jsou stařecká demence či Alzheimerova choroba. Aktuálně neexistuje účinný nástroj k časné detekci těchto problémů, lidé tak podporu, kterou si jejich zdravotní stav zaslouží, získávají až se zpožděním. To by do budoucna mohl změnit jednoduchý a bezbolestný test! […]
Medicína 16.3.2025
Konopí je jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních látek na světě, a i proto jsou jeho dlouhodobé účinky na lidské zdraví předmětem intenzivního výzkumu. Nejnovější studie naznačuje, že užívání látek obsažených v konopí může být spojeno s epigenetickými změnami, tedy s úpravami v regulaci genů, které ovlivňují fungování organismu, aniž by měnily samotnou DNA. Tým vědců z […]
Medicína 14.3.2025
Na světě žije asi 40 milionů lidí s nákazou HIV, z toho dvě třetiny v Africe. Moderní léky již umí infekci potlačit, ale nakaženého viru nezbaví. Ročně se jím pak nově nakazí asi milion lidí, přičemž vakcína je stále v nedohlednu. Nyní ale začalo svítat na lepší časy. Nový injekčně podávaný lék zvaný lenacapavir totiž […]
Medicína 14.3.2025
Nová studie, za kterou stojí tým vedený Sebastiaanem van Heeschem z Oncode Institute v nizozemském Utrechtu, odhalila v lidském genomu celou armádu „podměrečných“ genů, kódujících takzvané mikroproteiny, jež jsou tvořené méně než stovkou aminokyselin, o nichž se dříve vědci domnívali, že nejsou příliš důležité. Mýlili se! Lidský genom je souhrnem veškeré genetické informace zapsané v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz