Domů     Technika
Nový výzkum na poli počítačových tomografů i magnetických rezonancí
Pavel Polcar 17.2.2020

Jak lépe chránit lidi a další živé organismy či citlivé přístroje před účinky škodlivého elektromagnetického záření? Odpověď je zdánlivě jednoduchá: použitím účinných stínicích materiálů..

Jedním z pracovišť, která se této problematice úspěšně věnují, je Centrum polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Výzkumní pracovníci Dr. Raghvendra S. Yadav, doc. Jarmila Vilčáková a doc. Ivo Kuřitka pracují v týmu doc. Natalie Kazancevové na vývoji ohebného nanokompozitu, který se uplatní jako efektivní stínicí materiál v nejrůznějších zařízeních.

„Elektromagnetické záření je přítomné všude kolem nás. Přitom může zatěžovat živé organismy, například ovlivňovat funkce mozku. Také může negativně působit na funkci citlivých přístrojů. V minulosti fungovala většina zařízení na mikrovlnné frekvenci 2,45 GHz.

Ta je dnes už natolik obsazena, že se musí využívat i jiné frekvenční oblasti. Celkový výkon záření, kterému jsme díky tomu vystaveni, stále roste. Proto zkoumáme a vyvíjíme stínicí feritové materiály, které budou účinné v příslušných technických radiových a mikrovlnných frekvenčních pásmech,“ pronesla doc. Vilčáková.

Stínicí materiály se dělí v podstatě na dva typy – buď elektromagnetickou vlnu odrazí, ale ta se prostředím šíří dál, nebo ji absorbují, čímž ji vlastně zlikvidují a přemění na zbytkové teplo. Současně je pro mnoho aplikací žádoucí, aby materiál byl lehký, ohebný a snadno zpracovatelný.

„Tuto podmínku snadno splňují kompozity. Absorpčních schopností se u nich dosahuje přidáním magnetických prášků jako plniva do polymerní matrice,“ upozornil doc. Kuřitka.

Technologie absorbující záření se využívají například u počítačových tomografů, magnetických rezonancí a dalších lékařských přístrojů, kde chrání jednak citlivou elektroniku zařízení před vnějším rušením, jednak zároveň i obsluhu, která je mimo vyšetřovací místnost.

„Také v letectví a kosmonautice je nutná ochrana před vnějšími elektromagnetickými pulsy, kde každá porucha může mít katastrofální následky,“ řekl dále doc. Kuřitka.

„Jsme schopni syntetizovat vhodný typ plniva a stanovit jeho optimální koncentraci pro konkrétní frekvenci. Výzkumný tým doc. Kazancevové už získal tři patenty a dva užitné vzory, máme ověřenou technologii a mnoho funkčních vzorků.

V současné době spolupracujeme s firmami SPA 2000 s. r. o. a Synpo a. s. na vývoji stínicích materiálů pro výrobu pomocí 3D tisku v rámci projektu Technologické agentury ČR,“ uzavřela doc. Vilčáková.

Související články
Génius Santini po sobě zanechal řadu architektonicky podivuhodných a nádherných staveb. Všechny jeho majestátní budovy, ale i drobné kapličky mají jedno společné – jsou plné mystických odkazů a tajemných symbolů…   Striktně geometrické tvary v geniálních dílech Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723) často odkazují ke konkrétním číslům a mystice, nicméně žádná stavba není tolik plná symbolů jako […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Už zítra začíná největší český Veletrh vědy, kde se během tří dní představí více než 100 expozic Akademie věd ČR, univerzit a inovačních firem. Vstup je zdarma. Některé stánky budou připomínat improvizované laboratoře, jiné doplní speciální exponáty. Vyzkoušíte si různé laboratorní pomůcky, laserové bludiště, písařskou dílnu, navštívíte tibetský slavnostní stan, můžete zkusit chemickou únikovou hru […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chce zažít jízdu rychlostí, za kterou by ho na silnici policie okamžitě poslala do vězení, stačí usednout do vysokorychlostního vlaku. Ten se i podle svého jízdního […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz