Domů     Příroda
Záchranná stanice ARCHA přijala v roce 2019 rekordních 1575 zvířat
Dagmar Garciová 16.1.2020

Zoologická zahrada Liberec není jenom zoo, ale spadá pod ní kromě Střediska ekologické výchovy DIVIZNA a Kulturního centra Lidové sady i útulek a záchranná stanice ARCHA. Ta poskytuje pomoc handicapovaným volně žijícím zvířatům, jež nejsou schopna v důsledku zranění, nemoci či jiných dočasných či trvalých okolností přežít ve volné přírodě..

Jen v loňském roce pracovníci záchranné stanice ošetřili celkem 1575 živočichů, což je zatím nejvyšší číslo v celé její třináctileté historii. „Zpět do volné přírody se nám podařilo navrátit 69 % našich „pacientů“, což je opět náš historický rekord,“ dodává Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice.

Každoročně tvoří nejvyšší podíl přijatých živočichů netopýři, kteří často hledají úkryt a nalétávají i do lidských příbytků. V roce 2019 jich stanice přijala celkem 793. „Začátkem března jsme byli například přivoláni na Dětskou polikliniku v Liberci, kde řemeslníci při rekonstrukci půdy nalezli zimující kolonii netopýrů hvízdavých (Pipistrellus pipistrellus).

Zásah byl obzvláště náročný a zdlouhavý, neboť úkryt byl úzký a velice špatně dostupný. Nakonec se jich podařilo vyprostit celkem 161,“ přibližuje akci Hancvenclová.

V péči zaměstnanců záchranné stanice pravidelně končí také vodní ptactvo. Jen z důvodu zachycení do rybářských háčků a vlasců v loňském roce ARCHA ošetřila celkem 17 labutí. Stále častěji ošetřovatelé přijímají do centra zvířata s příznaky otravy.

Nejinak tomu bylo i v roce 2019, kdy se do jejich péče dostali například čtyři ježci otrávení nástrahou na slimáky. Žádného z nich se jim ale bohužel zachránit nepodařilo. Podobný osud mělo i káně otrávené zakázaným pesticidem karbofuranem, který má jen v Čechách na svědomí úhyn desítek dravých ptáků.

Kromě zvířat volně žijících se do ARCHY dostávají i zvířata domácí či exotická. Dva dny například v centru pobyl beran, který byl nalezen v Horském hotelu Ještěd. Tam doputoval sám až z Křížan.

V průběhu celého roku měli pracovníci záchranné stanice opravdu na pilno. Za účelem záchrany a odchytu zvířat uskutečnili 417 výjezdů a ošetřili celkem 1575 zvířat v nouzi. Mezi nimi bylo kromě zmíněných jedinců i 43 zraněných srn, jezevci, lišky, kuny i hadi, včetně těch jedovatých.

Mezi nejvzácnější druhy, které se dostaly do jejich péče, patřil například kriticky ohrožený luňák červený (Milvus milvus). Během jara ARCHA realizovala také 53 výjezdů k záchranným transferům obojživelníků při jejich migraci na rozmnožiště.

Na několika nejfrekventovanějších cestách postavili pracovníci ARCHY speciální zábrany se zabudovanými kbelíky, do nichž obojživelníci při svém tahu padají a ochranáři je pak mohou bezpečně přenést na druhou stranu silnice, aby neskončili pod koly projíždějících automobilů.  „Veřejnost si mnohdy myslí, že k odchytům vyjíždíme vždy s týmem svalnatých mužů v ochranných oblecích, vyzbrojených celou škálou uspávacích pušek.

Tak to ale bohužel není. Výjezdů se z pravidla účastní jediná pracovnice, která musí obstarat vše od odchytu, ošetření zvířat i následné ubytování u nás v centru. Kromě toho má během směny na starosti i veškerý úklid, přípravu krmiva i krmení mláďat, které mnohdy probíhá každých 30 minut ve dne i v noci,“ přibližuje náročnost práce ve středisku jeho vedoucí Lenka Čápová.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz