Domů     Příroda
Zastavte půdní erozi, zachraňte naši budoucnost
Dagmar Garciová 4.12.2019

Ve čtvrtek 5. prosince si připomínáme Světový den půdy. Důvod k oslavám tohoto svátku mají i půdní biologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Právě dnes, ve středu 4. prosince, vychází nová odborná kniha „Skleníkové plyny z půdy a zemědělství“, před několika týdny byla vydána rozsáhlá, osmisetstránková publikace „Živá půda“ a navíc si Ústav půdní biologie BC AV ČR připomíná 40 let od založení první půdní laboratoře v Českých Budějovicích.

Významným letošním počinem ve výzkumu půd je také vybudování světově unikátního experimentálního povodí ve Vintířově na Sokolovsku.    .

Světový den půdy upozorňuje na to, že pro zachování zdravých ekosystémů a lidského blahobytu je nezbytné zabývat se rostoucími problémy s obhospodařováním půdy a je nutné zvětšovat podíl zdravých půd a vybízet představitele vlád, organizací, komunit a jednotlivců z celého světa, aby se na tom aktivně podíleli.

K tomuto úkolu přispívají svými výzkumnými výsledky a aktivitami i českobudějovičtí půdní biologové.

Autorem odborné příručky Skleníkové plyny z půdy a zemědělství je Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie BC AV ČR.  „Všeobecně se ví, že zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje spalování fosilních paliv v energetice, průmyslu a dopravě.

Daleko méně už se ví o tom, že dalším významným globálním zdrojem skleníkových plynů je zemědělství a využívání půdy, tedy pěstování plodin a dřevin a chov hospodářských zvířat,“ říká Šimek. Kniha mapuje všechny hlavní aspekty této složité problematiky a zároveň přináší konkrétní návrhy, jak lze emise skleníkových plynů z půd a ekosystémů snížit.

Nejvíce ohrožená a zničená je podle vědců ale především živá složka půdy, tedy půdní organismy. Té se věnuje kolektiv 39 vědců v nové dvoudílné osmisetstránkové publikaci Živá půda, která vyšla letos v listopadu a je první českou knihou, která shrnuje dosavadní poznání o půdních organismech a biologických procesech v půdě.

„Je naléhavě potřeba zastavit další degradaci půdy a již poškozené půdy ´opravit´, jinak budeme mít za pár let velké problémy: zemědělství zkolabuje a třeba pšenici na chleba a ječmen na slad pro výrobu piva, ale i zeleninu nebo ovoce nebudeme mít kde vypěstovat,“ varuje Šimek, hlavní autor knihy.

Na tuto publikaci v příštím roce naváže příručka s praktickými radami a pokyny k obhospodařování půdy, která je určena nejen zemědělcům, ale také zahrádkářům.

Významným letošním počinem ve výzkumu půd je také vybudování unikátního experimentálního povodí u obce Vintířov na Sokolovsku. Tato výzkumná plocha na rozloze více než jednoho hektaru umožní detailně sledovat všechny ekosystémové děje v půdě, od toku srážek půdou, koloběhu prvků, eroze, tvorby skleníkových plynů až po spontánní zarůstání krajiny.

Experimentální povodí slavnostně otevřeli vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa Biologického centra AV ČR v polovině října.

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz