Bonbóny, zákusky, aspiky, lékové kapsle, nutriční doplňky stravy, kosmetické přípravky apod. Potravinářských produktů nebo farmaceutických a kosmetických aplikací, kde se dnes využívá želatina, je celá řada.

Novou inovativní biotechnologií, s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a dlouholetých zkušeností, byla vyvinuta drůbeží želatina. Za tímto produktem stál tým doc. Pavla Mokrejše z Fakulty technologické (FT) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB).

Nová technologie představuje výrazný posun ve výrobě želatiny. Na technologické řešení získal výzkumný tým prostřednictvím Centra transferu technologií UTB český patent. „Náš vynález se týká výroby želatiny z drůbežích vedlejších jatečních produktů – v podstatě se v současnosti jedná o jatečný odpad,“ říká doc. Mokrejš a pokračuje: „Dnes běžně 20-30 % živé hmotnosti drůbeže představují vedlejší jatečné produkty, jako jsou běháky, hlavy, kůže apod., rovněž i zbytky po zpracování strojně odděleného masa, které obsahují značný podíl kosterní a chrupavčité hmoty. Tyto zatím velmi málo využité tkáně jsou přitom bohaté na kolagen.“

Zatímco stávající technologie zpracování výchozí suroviny využívaly kyselin či zásad (což zatěžuje životní prostředí), ta nově navržená opracovává výchozí surovinu nově vyvinutou biotechnologickou cestou (s využitím proteolytického enzymu). Způsob je ekonomicky a technologicky výhodnější a zároveň šetrnější k životnímu prostředí – jde totiž o prakticky bezodpadovou technologii. „Drůbeží želatina připravená naší technologií má vysokou pevnost gelu (až 300 Bloom) a velmi nízký obsah popelovin (˂ 2,0 %), čímž splňuje nejpřísnější farmaceutické a potravinářské standardy,“ doplňuje dále doc. Mokrejš.

Nová přístup má přínos nejen v tom, že se díky němu výrazně sníží množství nevyužitelného jatečního odpadu. Celosvětová spotřeba želatiny totiž neustále stoupá (jen za posledních 6 let se zvýšila o cca 20 %). Drůbeží želatina dnes představuje jen zlomek z celosvětové produkce želatiny, k produkci želatiny se využívají tradičně nejvíce vepřové a hovězí suroviny. Nová biotechnologická cesta tak může přispět ke zvýšení tohoto podílu. „Na vynález byla prostřednictvím CTT podána i mezinárodní patentová přihláška, která je v současné době v řešení,“ doplňuje ředitelka centra Ing. Ivana Bartoníková.