Bankomatům patří hned několik prvenství. Byly prvním zařízením na bázi počítačů, které neobsluhovali jen odborníci. Kromě jejich unikátnost spočívá v tom, že se kvůli nim do komerční sféry dostaly šifrovací systémy.
A rovněž není bez zajímavosti, že jejich vývoj započal již začátkem 40. let. V té době kryptologové začali používat počítače, které měly za úkol prolomit nepřátelské šifry. Po skončení války zažil západní svět bouřlivý hospodářský rozvoj, domácnosti bohatly, a banky tak měly více práce s vedením účtů.
Proto začal finanční sektor více investovat do automatizace bankovních operací. Vznikly centrální účetní systémy, linky na automatizované zpracování šeků a nakonec přišla i éra bankomatů.
Za otce bankomatů lze považovat Skota Johna Shepherd-Barrona. Ten v roce 1965 požádal o rozmluvu generálního ředitele Barclay´s Bank: „Požádal jsem ho, zda by mi nevěnoval 90 sekund před obědem. Trvalo to jen 72 sekund, kolega mi to měřil.
“ Ředitele myšlenka bankomatu zaujala a do dvou let byly připraveny i potřebné kódy a bezpečnostní opatření. Test bezpečnosti prováděla dokonce britská tajná služba MI6. Té se sice podařilo prolomit bezpečnostní systém, ale zároveň potvrdila, že bez znalosti tajných informací je takové prolomení nemožné. 27.
června 1967 zažila londýnská čtvrť Enfield velkou slávu. Za přítomnosti mnoha tehdejších celebrit zde Barclay´s Bank otevřela první bankomat na světě. National Westminster bank nezůstala pozadu a o měsíc později i ona zprovoznila svůj bankomat.
Oba stroje mohly po vložení děrného štítku a zadání kódu PIN, který klienti obdrželi v bance, vyplatit jednu desetilibrovou bankovku. Pokyny k obsluze zobrazoval otočný válec, na kterém byly čtyři nápisy: „Vložte kartu“, „Zadejte váš PIN“, „Odeberte peníze“, „Vezměte si vaši kartu“. Je tedy zřejmé, že texty pokynů se po dobu existence bankomatů příliš nezměnily.
Nárok na vynález bankomatu si dělají i Američané. Britský bankomat z roku 1967 totiž ignorují. Jistý Don Wetzel z texaského Dallasu čekal v bance tak dlouho, až ho napadlo sestrojit automatického pokladníka.
Bankomat, který po Wetzelově nápadu vznikl, byl otevřen v roce 1969 a na rozdíl od svých britských bratranců se specializoval na magnetické proužky. Ani kontinentální Evropa nezůstala v 60. letech za Británií pozadu.
Union Bank of Switzerland umístila svůj bankomat do pobočky na jedné z hlavních tříd v Curychu. Jenže s ním bylo víc problémů než užitku. Bankomat se choval nevypočitatelně, a když se mu zachtělo, tak peníze vydal i ve chvíli, kdy ho o to nikdo nežádal.
Technici byli zoufalí a neustále si lámali hlavu, čím je tento problém způsoben. Nakonec se zjistilo, že za vše může tramvaj. Ulicí totiž vedla tramvajová trať, a když po ní elektrický vůz projel, vyvolal jiskření, ze kterého vznikaly elektromagnetické impulsy.
Na ty pak bankomat reagoval tím, že kolemjdoucím nabízel peníze. Nicméně ani tyto problémy nezabránily šíření bankomatů po celé Evropě. V bývalém Československu se první bankomat objevil 1. prosince 1989.
Novinka své místo našla na pražském Václavském náměstí.
