Badatelé z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) se aktuálně podílejí na výzkumu, jenž by měl odkrýt systém fungování oceánských proudů na severní polokouli a odpovědět na otázku, zda a jak se proudy mění. Informace se vědci vydali sbírat do „země ledu a ohně“..

Islandská krajina má svůj specifický ráz. Lesy, které jsou pro Evropu typické, bychom zde hledali jen stěží. Většina stromů byla na Islandu vykácena již v dobách Vikingů. Místní proto využívají zásoby dřeva, které připluje na pobřeží.

Faktem je, že toto dřevo je státním majetkem, farmáři jej mohou za určitou částku od státu v případě zájmu vykoupit. Odkud se však toto dřevo bere?

Badatelský tým, jehož součástí jsou i čeští výzkumníci, z Icelandic forest service v čele s Ólafurem Eggertssonem nasbíral přes stovku vzorků z naplaveného dřeva na pobřeží, z nich se pak bude zjišťovat stáří a lokalita dřeva.

„Dřevo driftuje přes Severní ledový oceán většinou z Ruska, což prokázaly už předchozí výzkumy našich kolegů. My jsme se na této lokalitě zaměřili především na kmeny stromů, které měly nejvíce letokruhů, tedy dosahovaly stáří až několik stovek let.

U takových vzorků je větší pravděpodobnost úspěšné datace a lokalizace původu dřeva,” sdělil Michal Rybníček, dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

V 60. až 70. letech probíhala na území Ruska frekventovaná těžba dřeva. Podle dendrochronologa Tomáše Koláře mohou nejstarší stromy pocházet právě odtud. „Část stromů může být z této těžby, jiné se do moře dostaly přirozeně erozí, protože mají ještě kořeny.

Při jarním tání sněhu dochází k vzestupu hladiny řek, do vody se tak dostanou kmeny stromů, které v ledových krách zamrznou. Tyto kry se pak dostávají na volné moře, kde postupně roztávají a kmeny jsou dále unášeny mořskými proudy,” vysvětluje Kolář.