Vděčíme za život vesmírné havárii?

Srazí-li se dvě kosmická tělesa, zpravidla to zavání velkým průšvihem, koneckonců své o tom vědí například dinosauři. Ale vesmírná kolize může odstartovat i vznik něčeho nového. Například zlaté šperky mohou mít svůj původ ve srážce dvou neutronových hvězd. A zdá se, že i sám pozemský život za svůj zrod vděčí jedné takové kosmické havárii.
Před čtyřmi a půl miliardami lety byla Země mladým a značně neklidným tělesem, kde pro život ještě zdaleka nebylo místo. Navíc srážky s jinými tělesy byly pro ni na programu dne mnohem častěji než dnes.
A tak se jednoho dne náš budoucí domov srazil s planetkou o velikosti Marsu. Následky byly fatální. Ona planetka, později pojmenovaná Theia, byla zcela zničena. Země se udržela pohromadě jen s vypětím všech sil. Vysoce pravděpodobná hypotéza tvrdí, že vyvržený materiál kolem Země nejdřív vytvořil prstenec, ze kterého pak vznikl zemský přirozený satelit v podobě Měsíce. To však není vše.
Nové výzkumy ukazují, že kolize Země s Theiou mohla mít ještě jeden další výrazný důsledek.

Před časem americká Národní rada pro vědu a technologii (NSTC) vyhlásila program planetární ochrany. Už nejen vědci, ale i úřední místa začínají chápat, že Země sice svým způsobem pluje ve vzduchoprázdnu, ale rozhodně kolem ní není zcela pusto.
Každý den naruší atmosféru stovky meteoroidů, naštěstí většina z nich skončí v plamenech vlivem tření o atmosféru. Ale existují i větší objekty, které nakonec dopadnou až k zemskému povrchu. Vždyť Českou republiku může vymazat z mapy objekt o velikosti jen 150 metrů, s Evropou by si pak poradil asteroid velký 650 metrů.
Observatoře po celém světě každopádně mají co na práci. I tak astronomy občas nějaké těleso překvapí a dozvědí se o něm až ve chvíli, kde za sebou nechává v atmosféře ohnivou stopu. Přesto se dá říci, že v současnosti je v okolí Země relativní klid.
Kdyby nějaká NSTC existovala před čtyřmi a půl miliardami let, nejspíše by netušila, kam co se týče planetární ochrany dřív skočit. Teprve formující se sluneční soustava byla plná materiálu, jehož nejoblíbenější zábavou bylo bombardovat vznikající planety. Pro období mezi 4,1 až 3,8 miliardami let se mezi geology a astronomy dokonce vžil termín Velké bombardování.

K fatálním kolizím ovšem docházelo už předtím. Kdo však o ně neměl valný zájem, byla ta tělesa, která se uhnízdila v tzv. libračních bodech. To jsou místa, kde se gravitační síly dvou navzájem na sebe působících těles vyrovnávají. A v jednom takovém libračním centru soustavy Slunce – Země našla svůj domov planetka Theia, která tedy byla tzv. zemským trojánem. Jistě si myslela, že zde setrvá na věky, vždyť librační centra jsou jedněmi z nejklidnějších míst ve sluneční soustavě.
Theia se ve svém doupěti chovala trochu jako pověstný Otesánek. Z počátku nevelké těleso svojí gravitací lapalo prolétající meteority a postupně přibývalo na hmotnosti, až dorostlo do velikosti dnešního Marsu. Ani tak ovšem pro své okolí nebyla žádným nebezpečím.
Jenže Theia mínila a gravitační vlivy měnily. Tehdejší dráhy planet vypadaly trochu jinak a ostatně, ani ty současné nejsou trvalé. Je pravděpodobné, že se do hry vložila rodná sestra Země Venuše, která svými silami vydloubla Theiu z jejího brlohu. Venuše se opravdu nezachovala jako hodný sourozenec a Theiu a poslala ji na kolizní kurz se Zemí.

Srážka to byla devastující. Theia se rozbila na prach a příliš nechybělo k tomu, aby stejný osud potkal i tehdy velmi mladou Zemi. Stačil by jen náraz pod trochu jiným úhlem a Země by se rozpadla na přinejmenším dva kusy. K tomu nakonec nedošlo, ale i tak se kolize natrvalo zapsala do tváře našeho budoucího domova.
Podle mezinárodního týmu badatelů je možné, že Theia s sebou na Zemi přinesla látky, které později umožnily vznik života. Naše planeta je neměla, nicméně chondrity, což je druh meteoritu, který vznikl nahromaděním prachu kosmické mlhoviny, jich mají dostatek.
Dosud se mělo za to, že uhlíkaté sloučeniny, potřebné pro vznik života, na Zemi dopravila menší tělesa. Jenže poměr látek potřebných ke vzniku života je v těchto dochovaných uhlíkatých meteoritech jiný než na Zemi.
Nový výzkum však nabízí na základě experimentů jinou tezi. Místo milionů malých meteoritů dopravila na Zemi ony potřebné látky jediná, ale zato pořádná srážka. Pachatelem této kolize mohla být právě Theia.

Badatelé se tehdejší situaci pokusili aspoň částečně nasimulovat v laboratoři. Nejdříve vytvořili prostředí s velmi vysokým tlakem a teplotou. Získanými daty poté nakrmili počítačový model. „V naší práci jsme ukázali, že co se týká uhlíku, dusíku a síry, tak možnost, že by se na naši planetu dostaly srážkou Země s jinou planetou velikosti Marsu, je nejvíc pravděpodobná,“ uvedli autoři výzkumu.
Tím samozřejmě není vysvětlena jedna z nejzásadnějších otázek vědy, tedy jak vznikl život. Výzkum jen odpovídá na dílčí otázku, která se této problematiky týká. Ukazuje se však, že i vesmírná katastrofa nebývalých rozměrů nakonec může vytvořit živnou půdu pro takový vývoj, který vede až ke vzniku života uvědomujícího si sama sebe.

 

 

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Návrat na Měsíc: Kdo bude první?

Návrat na Měsíc: Kdo bude první?

Už v následujícím desetiletí by se lidé měli vrátit na Měsíc. Americký...
Vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet

Vylepšený přístroj pro hledání...

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání...
Spitzer končí

Spitzer končí

Vesmírná infračervená observatoř Spitzer je v závěru své pouti. Národní...
Ani blesk nezastavil start rakety

Ani blesk nezastavil start rakety

Krátce po startu z ruského kosmodromu Pleseck udeřil do rakety Sojuz blesk. Podle...
Konspirace věčně živá: potrhlý mýtus o nepřistání na Měsíci

Konspirace věčně živá: potrhlý mýtus...

„Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo.“ Tuto...
První podrobné informace o planetce Ultima Thule

První podrobné informace o...

Sonda NASA New Horizons, jejímž primárním cílem byl průlet kolem Pluta,...
Pozor, padají planetky!

Pozor, padají planetky!

Ono se řekne pustý a prázdný vesmír. Je sice pravda, že na jeden...
Je vesmírný prostor plýtváním místem?

Je vesmírný prostor plýtváním...

Ta otázka už asi napadla každého: Jsme ve vesmíru sami? Slavný americký...
Mise sondy BepiColombo probíhá podle plánu

Mise sondy BepiColombo probíhá...

Po sérii testů provedených přímo ve vesmíru v uplynulých měsících...
Sonda InSight potvrzuje: Mars se třese

Sonda InSight potvrzuje: Mars se...

Že se naše Země umí pořádně zatřát, to dává najevo v podstatě každý...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lipník nad Bečvou překvapí

Lipník nad Bečvou překvapí

Asi 10 kilometrů východně od Olomouce nalezneme malebné městečko Lipník nad...
Kostel sv. Josefa při kapucínském klášteře ve Fulneku

Kostel sv. Josefa při kapucínském...

V severomoravském Fulneku (20 kilometrů jihozápadně od Ostravy) najdeme...
Cyklovýlet: Projížďka Českou Kanadou

Cyklovýlet: Projížďka Českou...

Tento výlet nás zavede do oblasti Třeboňské pánve, kraje rybníků a...
Bojiště budoucnosti: Když válčí roboti a zobou se zázračné pilule

Bojiště budoucnosti: Když válčí...

Helma, která snímá tep, a do žil pumpuje koňskou sílu, robotická pomoc, jakmile tělo...
Procházka v korunách lipenských stromů stromů

Procházka v korunách lipenských...

Stezka korunami stromů je celorepublikový unikát a vůbec první stezka...
Dechberoucí zámek Kratochvíle

Dechberoucí zámek Kratochvíle

Severozápadně od Českých Budějovic se poblíž městečka Netolice nachází...
Nejlepší německé zábavní parky

Nejlepší německé zábavní parky

Francie má svůj Eurodisneyland, Vídeň Prátr, ale víte, kde zábavní...
Itálie, země plná skvostů

Itálie, země plná skvostů

Když českou kotlinu ještě pokrývaly lesy, v Itálii už se stavěly...
Šumavský discgolf: adrenalinová zábava pro celou rodinu

Šumavský discgolf: adrenalinová...

Spojením golfu a frisbee vznikla zábava pro malé i velké, zkrátka u discgolfu se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.