Vděčíme za život vesmírné havárii?

Srazí-li se dvě kosmická tělesa, zpravidla to zavání velkým průšvihem, koneckonců své o tom vědí například dinosauři. Ale vesmírná kolize může odstartovat i vznik něčeho nového. Například zlaté šperky mohou mít svůj původ ve srážce dvou neutronových hvězd.

A zdá se, že i sám pozemský život za svůj zrod vděčí jedné takové kosmické havárii. Před čtyřmi a půl miliardami lety byla Země mladým a značně neklidným tělesem, kde pro život ještě zdaleka nebylo místo.

Navíc srážky s jinými tělesy byly pro ni na programu dne mnohem častěji než dnes. A tak se jednoho dne náš budoucí domov srazil s planetkou o velikosti Marsu. Následky byly fatální. Ona planetka, později pojmenovaná Theia, byla zcela zničena.

Země se udržela pohromadě jen s vypětím všech sil. Vysoce pravděpodobná hypotéza tvrdí, že vyvržený materiál kolem Země nejdřív vytvořil prstenec, ze kterého pak vznikl zemský přirozený satelit v podobě Měsíce.

To však není vše. Nové výzkumy ukazují, že kolize Země s Theiou mohla mít ještě jeden další výrazný důsledek.

Před časem americká Národní rada pro vědu a technologii (NSTC) vyhlásila program planetární ochrany. Už nejen vědci, ale i úřední místa začínají chápat, že Země sice svým způsobem pluje ve vzduchoprázdnu, ale rozhodně kolem ní není zcela pusto.

Každý den naruší atmosféru stovky meteoroidů, naštěstí většina z nich skončí v plamenech vlivem tření o atmosféru. Ale existují i větší objekty, které nakonec dopadnou až k zemskému povrchu. Vždyť Českou republiku může vymazat z mapy objekt o velikosti jen 150 metrů, s Evropou by si pak poradil asteroid velký 650 metrů.

Observatoře po celém světě každopádně mají co na práci. I tak astronomy občas nějaké těleso překvapí a dozvědí se o něm až ve chvíli, kde za sebou nechává v atmosféře ohnivou stopu. Přesto se dá říci, že v současnosti je v okolí Země relativní klid.

Kdyby nějaká NSTC existovala před čtyřmi a půl miliardami let, nejspíše by netušila, kam co se týče planetární ochrany dřív skočit. Teprve formující se sluneční soustava byla plná materiálu, jehož nejoblíbenější zábavou bylo bombardovat vznikající planety.

Pro období mezi 4,1 až 3,8 miliardami let se mezi geology a astronomy dokonce vžil termín Velké bombardování.

K fatálním kolizím ovšem docházelo už předtím. Kdo však o ně neměl valný zájem, byla ta tělesa, která se uhnízdila v tzv. libračních bodech. To jsou místa, kde se gravitační síly dvou navzájem na sebe působících těles vyrovnávají.

A v jednom takovém libračním centru soustavy Slunce – Země našla svůj domov planetka Theia, která tedy byla tzv. zemským trojánem. Jistě si myslela, že zde setrvá na věky, vždyť librační centra jsou jedněmi z nejklidnějších míst ve sluneční soustavě.

Theia se ve svém doupěti chovala trochu jako pověstný Otesánek. Z počátku nevelké těleso svojí gravitací lapalo prolétající meteority a postupně přibývalo na hmotnosti, až dorostlo do velikosti dnešního Marsu.

Ani tak ovšem pro své okolí nebyla žádným nebezpečím. Jenže Theia mínila a gravitační vlivy měnily. Tehdejší dráhy planet vypadaly trochu jinak a ostatně, ani ty současné nejsou trvalé. Je pravděpodobné, že se do hry vložila rodná sestra Země Venuše, která svými silami vydloubla Theiu z jejího brlohu.

Venuše se opravdu nezachovala jako hodný sourozenec a Theiu a poslala ji na kolizní kurz se Zemí.

Srážka to byla devastující. Theia se rozbila na prach a příliš nechybělo k tomu, aby stejný osud potkal i tehdy velmi mladou Zemi. Stačil by jen náraz pod trochu jiným úhlem a Země by se rozpadla na přinejmenším dva kusy.

K tomu nakonec nedošlo, ale i tak se kolize natrvalo zapsala do tváře našeho budoucího domova. Podle mezinárodního týmu badatelů je možné, že Theia s sebou na Zemi přinesla látky, které později umožnily vznik života.

Naše planeta je neměla, nicméně chondrity, což je druh meteoritu, který vznikl nahromaděním prachu kosmické mlhoviny, jich mají dostatek. Dosud se mělo za to, že uhlíkaté sloučeniny, potřebné pro vznik života, na Zemi dopravila menší tělesa.

Jenže poměr látek potřebných ke vzniku života je v těchto dochovaných uhlíkatých meteoritech jiný než na Zemi. Nový výzkum však nabízí na základě experimentů jinou tezi. Místo milionů malých meteoritů dopravila na Zemi ony potřebné látky jediná, ale zato pořádná srážka.

Pachatelem této kolize mohla být právě Theia.

Badatelé se tehdejší situaci pokusili aspoň částečně nasimulovat v laboratoři. Nejdříve vytvořili prostředí s velmi vysokým tlakem a teplotou. Získanými daty poté nakrmili počítačový model. „V naší práci jsme ukázali, že co se týká uhlíku, dusíku a síry, tak možnost, že by se na naši planetu dostaly srážkou Země s jinou planetou velikosti Marsu, je nejvíc pravděpodobná,“ uvedli autoři výzkumu.

Tím samozřejmě není vysvětlena jedna z nejzásadnějších otázek vědy, tedy jak vznikl život. Výzkum jen odpovídá na dílčí otázku, která se této problematiky týká. Ukazuje se však, že i vesmírná katastrofa nebývalých rozměrů nakonec může vytvořit živnou půdu pro takový vývoj, který vede až ke vzniku života uvědomujícího si sama sebe.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Kosmická kost pro psa polapena...

Tým astronomů pracujících s teleskopem ESO/VLT získal dosud nejostřejší a...

Ingenuity se na Marsu daří

Ačkoliv se to na první pohled může zdát zanedbatelné, malý...

Nově objevené exoplanety: Jedna z...

Planeta o hmotnosti poloviny Venuše či planeta, která by mohla být světem oceánů....

Mise Slavia bude zkoumat možnosti...

Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci projekt Space...

Snímek fotografa z opavské...

V soboru 31. července 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní...

Opavští fyzikové objevili...

Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru....

Jupiter: Obří otesánek, který neváhal...

Tváří se jako majestátní král Sluneční soustavy. A také jako její...

Astronomové poprvé spolehlivě zaznamenali...

Díky radioteleskopu ALMA se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě...

Galaktický ohňostroj: nové záběry...

Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých...

Dávné vymírání měla možná na...

Vědci již dlouhou řádku let zkoumají, jak by supernovy mohly ovlivnit...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.