Že bychom měli recyklovat, abychom šetřili přírodní zdroje a zároveň omezili zatěžování životního prostředí škodlivinami ví asi většina z nás. Zrovna Česká republika se v tomto ohledu může pyšnit pozitivními čísly, což ale neplatí všude.

Kupříkladu Američané si tuto problematiku příliš k srdci neberou, jak dokazují průzkumy probíhající od roku 2015, podle kterých Yankeeové dosud zrecyklovali méně než 10 % použitých plastů..

Není to však pouze o lenosti. Do určité míry hraje roli i skutečnost, že je recyklace některých plastů velmi složitým procesem. Zlepšit situaci se nyní pokusili odborníci z Berkeley Lab, kteří vyvinuli opakovaně recyklovatelný plast – poly(diketoenamin), zkráceně PDK.

Abychom si mohli vysvětlit význam této novinky, měli bychom si nejprve zopakovat, že plasty obsahují velké molekuly známé jako polymery, které vznikají z tzv. monomerů. Jakmile je do plastů kvůli lepším vlastnostem přidána nějaká chemikálie, zpravidla se na tyto monomery pevně naváže a následná recyklace je o poznání složitější, protože nikdo netuší, do jaké míry byly pozměněny běžné vlastnosti materiálu.

Výhoda PDK tkví v tom, že jsou vazby mezi monomery a chemickými aditivy schopné zpětného navrácení – pokud je materiál umístěn do vysoce kyselého roztoku, dojde k jejich rozpuštění, což recyklaci maximálně urychlí a zjednoduší.