Tempo špacíru severního magnetického pólu nabírá na rychlosti. Vědci tudíž musí o rok dříve než bylo plánováno aktualizovat Světový magnetický model. Ten se využívá pro navigaci všeho druhu, od letecké, přes námořní až po tu ve smartphonech..

Severní magnetický pól se přesouvá ze svého původního stanoviště v Kanadě na ruskou Sibiř. Tempo přesunu se přitom zvyšuje, takže k aktualizaci Světového magnetického modelu musí dojít již letos a nikoliv v roce 2020, jak bylo původně plánováno.

Magnetické póly Země se s póly geografickými nekryjí. Poloha severního magnetického pólu byla poprvé změřena v roce 1831 britským námořním důstojníkem Jamesem Clarkem Rossem. Tehdy se nacházel na sedmdesátém stupni severní šířky a ležel v severní Kanadě.

Když pak v roce 1904 provedl podobné měření slavný norský polární badatel Roald Amundsen, nestačil se divit. Za necelých 100 let severní magnetický pól „ušel“ padesát kilometrů.

Systematické měření ve 20. století ukázalo, že pohyb magnetických pólů se zrychluje. Zpočátku cestovaly rychlostí 10 kilometrů za rok, leč v poslední době se jejich rychlost zvýšila na 40 kilometrů za rok.

Magnetické pole Země se vytváří elektrickým proudem, který vzniká třením při rotaci vnějšího polotekutého zemského jádra, jež se nachází mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm. Proč se však pohyb magnetických pólů zrychluje, to zatím vědci netuší.