Jupiterův měsíc Europa se těší nemalému zájmu astronomů. Důvod je prostý, pod jeho povrchem se nachází oceán tekuté vody, což přitahuje zejména astrobiology. Na papíře jsou už i plány pro sondy, které by na Europě měly přistát a posléze se provrtat či protavit skrze ledový příkrov až k tekuté vodě..

Sondu k Europě plánuje NASA (Europa Clipper či Europa Lander) i ESA. Plánovači obou misí se kromě mnoha úskalí, která se dozajista vyskytnou, budou muset vypořádat i s tím, jak na Europě přistát. Některé části povrchu měsíce jsou totiž posety několikametrovými ledovými ostny, zvanými penitentes.

Tento jev je znám i ze Země. Vznikají na místech, kde teplota klesne hluboko pod mrazu, avšak Slunce do nich stále svítí. Když se přidá vítr a suchý vzduch, vytvoří se prazvláštní krystaly. Ty netají, ale přímo sublimují.

Na Europě nefouká, zdejší kyslíková atmosféra je sotva měřitelná. Avšak je mnohem chladnější (kolem -170°C) a také sušší. Podle vědců z Cardiffské univerzity jsou tak na Europě podmínky pro vznik až 15 metrů vysokých ledových útvarů.

Sondy, které Europu zkoumaly, sice tyto ostny nezachytily, avšak to může být dáno rozlišovacími schopnostmi jejich optiky. Penitentes se pravděpodobně vytvářejí spíše v oblastech kolem rovníku, kde je dostatek slunečního svitu. Pro případné přistání sond se tak jeví jako vhodnější polární oblasti.