Největší skládkou široko daleko je bezesporu bezprostřední okolí Země. Zbytky nefunkčních či rozbitých satelitů a družic, ale třeba i kartáček na zuby ze stanice Mir nebo taška s nářadím z raketoplánu Endeavour, po dlouhou dobu znečišťují orbitu naší planety..

Úlomků z bývalých misí létá na nízkých oběžných drahách stovky milionů. Jejich rychlost se pohybuje kolem osmi kilometrů za vteřinu. Jeden centimetr letícího odpadu, který zasáhne satelit, má energii výbuchu granátu.

Úlomky tak ohrožují bezpečnost misí současných i pro civilizaci nesmírně důležitých satelitů, proto kosmické agentury řeší, jak se kosmického smetí zbavit. Významným počinem je úspěch americko-evropské družice RemoveDEBRIS, které se poprvé v historii podařilo zachytit vesmírný odpad, když při testu jako figurant smetí posloužila malá družice kategorie CubeSat.

RemoveDEBRIS při akci použila síť, kterou proti odpadu vymrštila a poté jej zachytila. První pokus byl tak úspěšný a vesmírné agentury tak mohou začít doufat, že se prostor kolem Země v blízké době alespoň částečně pročistí.