Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i vydalo před několika dny monitorovací zprávu o postavení žen ve vědě za rok 2016. Závěry nejsou pro vědkyně nijak povzbudivé, a to i ve srovnání se zeměmi bývalého východního bloku. Zpráva mapuje vývoj dat od roku 2005. A vyplývá z ní mimo jiné, že ve sledovaných ukazatelích patří Česko mezi nejhorší v Evropě.

Zastoupení žen mezi výzkumníky v roce 2016 opět kleslo, a to i přes nárůst žen v doktorandských programech. .

Ilustrační foto

Dobrá zpráva pro vědecký svět je ta, že počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji celkově roste, a to jak v jednotlivých profesích tak i v ostatních zaměstnáních ve výzkumu a vývoji. V roce 2016 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 99 874 osob (tj.

65 783 plných úvazků – FTE), z toho 30 268 žen. Muži mají převahu ve všech zastoupených profesích a jejich podíl na celkovém počtu pracovníků se navíc zvyšuje. Naopak zastoupení žen mezi výzkumníky dlouhodobě klesá, v roce 2016 byl tento ukazatel zatím nejnižší od roku 2000, kdy se data v rozlišení podle pohlaví začala sbírat.

V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v Česku k celkově nejnižším ze všech zemí Evropské unie. „Je nutné proto konstatovat, že český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám.

V Evropě patříme v tomto ohledu mezi nejhorší. Negativní dopady to má nejen na tvůrčí a profesní rozvoj konkrétních badatelek, ale zejména na český výzkum jako celek, neboť mu tak unikají nápady a řešení, jež by nás jako společnost mohly posouvat dál,“ píše v úvodu monitorovací zprávy Mgr.

et Mgr. Hana Tenglerová mimo jiné editorka a hlavní autorka monitorovací zprávy.

Kolik žen studuje?

Výzkumníci se samozřejmě zabývali i počtem budoucích vědeckých pracovníku, tedy jaký je podíl žen na magisterských studijních programech i na postgraduálních – doktorandských programech. Co se magisterských programů týče, tam je situace v posledních 11 letech stejná.

Například v roce 2016 bylo zastoupení žen na magisterských programech až 60%. Na doktorandském stupni žen dlouhodobě přibývá, ale na následném zastoupení žen ve výzkumu to nemá vliv. „Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně profesní dráze je mezi doktorskými absolventy a výzkumníky samotnými,“ píše se ve studii.

I přesto, že v postgraduálních programech žen přibývá do vědeckého výzkumu jich nastoupí ještě méně, než v minulosti.

Jak si stojí ženy v jednotlivých oborech?

Nejvíce vědeckých pracovníků působí v technických vědách. Z celkového počtu vědeckých pracovníků jich na tomto poli pracuje 38%. Budoucí rozdíly v zastoupení žen a mužů v těchto oborech jsou znát již od magisterského studia.

Těsně za technickými vědami se drží přírodní vědy s 30% zastoupením žen. tyto dva obory společně představují 2/3 celkového počtu lidí působících ve vědeckém výzkumu. A právě v těchto oblastech vědeckého výzkumu jsou ženy zastoupeny nejméně.

Dokonce se zdá, že jejich podíl v těchto oborech ještě dále dlouhodobě klesá. Naopak v lékařském výzkumu je zastoupení žen stabilní. „V zemědělských, lékařských a sociálních a humanitních vědách převládají mezi studujícími i absolventy magisterského i doktorského stupně vzdělání ženy. V případě výzkumné profese se však zastoupení pohlaví otáčí ve prospěch mužů.“.

Vedoucí pozice a rozhodnutí patří mužům

V roce 2016 bylo celkově na akademické půdě zaměstnáno na plný úvazek 17 970 a jen necelých 36% procent smluv bylo uzavřeno mezi univerzitou a ženami. Z dlouhodobého pohledu je však situace stabilní a k žádnému dramatickému vývoji v zastoupení žen nedochází.

Výrazně nízké zastoupení žen je na nejvyšších stupních vysokoškolského vzdělání. V roce 2016 bylo z celkového počtu profesorů jen něco málo přes 15% žen a mezi docenty byly zastoupeny 25%. „Podobně jako je tomu ve výzkumu, nejvyšší zastoupení žen mezi akademiky najdeme v sociálních (44,2 %), lékařských (43,3 %) a humanitních vědách (41,0 %),“ stojí v monitorovací zprávě Postavení žen v české vědě za rok 2016. Rozhodování ve vědě je i nadále převážně v rukou mužů. V roce 2016 dosáhlo celkové.

zastoupení žen stojících v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a

vývoje dohromady jen 15,5 % (Akademie věd ČR, grantové agentury, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, Rada pro výzkum, vývoj a inovace apod.). V rozhodovacích,

strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 19,3 %; v poradních a expertních orgánech jejich podíl dosáhl 18,0 %.