Používání GPS navigace v chytrých brýlích ovlivňuje fungování mozku

Moderní technologie nám usnadňují život v celé řadě oblastí: bez některých vynálezů už si svůj život prakticky nedovedeme představit. Jak ale tyto novinky ovlivňují své uživatele? Nová studie českých vědců ukazuje, že tento vliv může být zásadní. Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se snažili experimentálně odpovědět na otázku, zda používání chytrých brýlí s vestavěnou GPS navigací mění strukturu a funkci mozku. 

Kresba: Daniel Loveday/ zdroj Wikimedia Commons

Magnetickou rezonancí vyšetřili skupinu dobrovolníků a polovina z nich následně po dobu tří měsíců používala při chůzi navigaci vestavěnou do chytrých brýlí. „Na rozdíl od nových léků, jejichž zavádění do praxe podléhá velmi přísným bezpečnostním regulacím, je zavádění nových technologií regulováno mnohem méně nebo vůbec. Řada z těchto bouřlivě zaváděných technologií však může lidské zdraví rovněž ovlivnit. Zvláště to pak platí pro technologie, které mají za cíl zlepšit nebo zvýšit kapacitu lidského myšlení,“ uvedla hlavní řešitelka letos publikované studie Spolehněte se na brýle – mozek se přizpůsobí, Mgr. et Mgr. Iveta Fajnerová. Typickým příkladem mohou být například tzv. brýle augmentované (obohacené) reality. Tato varianta chytrých brýlí doplňuje pohled na vnější okolí o některé důležité informace, například popis ulic nebo mapu. Tyto informace se objevují buď na sklech brýlí, na displeji nebo jsou promítány přímo na sítnici oka. Brýle vybavené například plnohodnotnou GPS navigací (podobně jako známe ze svých aut) tak umožní nositeli najít nejkratší cestu k neznámému cíli.

Funkce mozku přenecháme technologiím

Profesor Jiří Horáček, náměstek pro vědu NUDZ a spoluautor studie, vysvětluje: „V tomto projektu nás především zajímalo, co se stane s mozkem, když některou z jeho přirozených funkcí či dovedností tzv. externalizujeme. To znamená, že tuto funkci místo toho, abychom ji i nadále vykonávali vlastním mozkem, prostě přemístíme do technického zařízení“. Když vědci z NUDZ porovnali výsledky magnetické rezonance, překvapivě zjistili, že u lidí, kteří v běžném životě používali navigaci v brýlích, došlo k funkčním změnám v jedné z klíčových struktur mozku. „U osob, které se v experimentu začaly spoléhat na navigaci v brýlích, došlo ke snížení míry propojenosti (konektivity) jejich hipokampů s jinými částmi mozku. Hipokampus je struktura, která je zcela zásadní právě pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí,“ doplnila Iveta Fajnerová. Výzkumníci z NUDZ ve spolupráci s NTC (Nové technologie – výzkumné centrum) Západočeské univerzity v Plzni navíc sledovali, jak intenzivně dobrovolníci navigační aplikaci v brýlích používali v každodenním životě. Zjistili, že zmíněné změny funkce (konektivity) hipokampu byly tím výraznější, čím častěji a déle dobrovolníci navigaci používali.

Znatelné změny?

Závěr výzkumníků je, že stačí tři měsíce, aby došlo ke znatelným změnám mozku. „Nález je založený na skutečnosti, že náš mozek je mimořádně plastický, tedy v neustálé přestavbě. Pro různé oblasti mozku totiž platí, že když jsou používány, vznikají v nich nové spoje a naopak, nejsou-li používány, synapse v nich zanikají. Tato přestavba je tak výrazná, že jsme schopni ji zachytit i současnými vyšetřovacími technikami. Nejpřekvapivější pro mne bylo zjištění, že ke snížení propojenosti hipokampu došlo velmi rychle, tedy již po třech měsících nošení brýlí s navigací,“ vysvětlil Jiří Horáček.

Trénink mozku prospívá

Nálezy vědců z NUDZ souvisejí se starší studií u londýnských taxikářů, kteří ve svých vozech navigaci naopak nepoužívali. Bylo zjištěno, že čím déle taxikář jezdil po Londýně a trénoval si tak prostorovou paměť, tím větší měl hipokampy a vůbec lepší prostorovou paměť. V případě nové studie vědců z NUDZ se jedná vlastně o přesně opačný efekt. „Člověk se stále učí a za učení jsou zodpovědné nově vzniklé synapse v mozku. Funkce, která je trénována a zatěžována, má tedy tendenci se zlepšovat tím, že vznikají nové spoje. Avšak když nějakou funkci mozku přestaneme využívat, protože ji‚ přeneseme‘ do technologické pomůcky, tak mozek šetříme, a potřebné synapse zanikají. Je to podobné jako se svaly zvětšují, když cvičíme a naopak se zmenšují, když cvičit přestaneme,“ podrobněji vysvětlila Iveta Fajnerová.

Nešetři mozek!

Nález výzkumníků z NUDZ nejen potvrzuje, že náš mozek je v neustálé přestavbě, trénováním se posiluje a šetřením naopak oslabuje. Poukazuje současně také na nutnost administrativní kontroly nově zaváděných technologií. Ty sice výrazně usnadňují život, na straně druhé nás však také šetří, čímž nás mohou oslabit v některých našich původních přirozených schopnostech.Vzpomeňme, kolik telefonních čísel jsme si byli schopni zapamatovat v dobách, kdy jsme se ještě nespoléhali na adresáře v našich mobilních telefonech,“ uzavírá profesor Horáček.

Redakčně upravená tisková zpráva NUDZ.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Závislost na kokainu: Pomůže genová terapie?

Závislost na kokainu: Pomůže...

Protože lidí závislých na kokainu přibývá, dělají vědci vše...
V Brně tisknou nábytek z odpadu

V Brně tisknou nábytek z odpadu

Pro vyřazené termoplasty našli v moravské metropoli nové využití. Výzkumníci...
Bude nové muzeum v Praze na Těšnově?

Bude nové muzeum v Praze na...

Dlouhodobě Muzeu hlavního města Prahy chybí prostory, kam by umístilo svou...
Nový výzkum na poli počítačových tomografů i magnetických rezonancí

Nový výzkum na poli počítačových...

Jak lépe chránit lidi a další živé organismy či citlivé přístroje před účinky...
Jak předcházet mutacím genů?

Jak předcházet mutacím genů?

V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se pod vedením Libora Krásného z...
Troubením k delší červené: Indie zavádí opatření proti hluku na silnicích

Troubením k delší červené: Indie...

Vskutku jedinečný způsob řešení nadměrného hluku na silnicích zvolila...
Kvůli slábnoucím smyslům jsou senioři zranitelnější

Kvůli slábnoucím smyslům jsou...

Požáry, úniky oxidu uhelnatého či náhlé zdravotní komplikace patří mezi události,...
Nenápadné, ale zrádné hematologické onemocnění

Nenápadné, ale zrádné...

Mezi méně známá krevní onemocnění patří imunitní trombocytopenická purpura. Ta se...
Zkameněliny želv velké jako osobní auto

Zkameněliny želv velké jako...

Na novém objevu se podíleli badatelé z jihoamerické univerzity Del...
Koronavirus dostal své jméno

Koronavirus dostal své jméno

Nový typ koronaviru, jenž postihuje prozatím především obyvatele Číny, se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Očkování: Povinné, či dobrovolné?

Očkování: Povinné, či dobrovolné?

Chřipková sezóna je v ČR plném proudu. V pátém týdnu tohoto roku se...
Počasí pro všechny: Od prvních pozorování v Klementinu až po podívanou na televizní obrazovce

Počasí pro všechny: Od prvních...

Astronom a univerzitní profesor Antonín Strnad (1746 – 1799) zakládá 1. ledna tradici pravidelných...
USA versus Rusko: Kdo je silnější?

USA versus Rusko: Kdo je silnější?

K dnešnímu dni můžeme říci, že armády Spojených států a Ruska...
Zázraky na nebi aneb 7 leteckých katastrof se šťastným koncem

Zázraky na nebi aneb 7 leteckých...

Létání patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy, ročně při něm celosvětově...
LIDSKÉ TĚLO: Z čeho se skládá člověk

LIDSKÉ TĚLO: Z čeho se skládá...

Lidské tělo je označení pro veškerou hmotu, která tvoří člověka. Tato...
Jaké jsou nejslavnější útěky z vězení?

Jaké jsou nejslavnější útěky z...

Zabezpečení dnešních věznic by se mohlo zdát jako plně dostačující a v...
Geniální omyly! To je 8 náhodných vynálezů!

Geniální omyly! To je 8 náhodných...

Známé pořekadlo říká, že štěstí přeje připraveným. V historii se ale...
Strašák jménem roztroušená skleróza: Pozvolna vás vyřadí z provozu!

Strašák jménem roztroušená...

Autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní centrální...
Vzácná krev: Jak funguje v našem těle?

Vzácná krev: Jak funguje v našem...

Krev je kromě vody nejdůležitější tekutinou na světě. Tvoří jednu ze...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.