To zůstává otázkou. Bohužel podobné zprávy nečtou pouze vědci, ale ve velkém také překupníci nebo pytláci, čímž vzniká riziko ohrožení vzácného živočicha nebo rostliny. Svět by ale měl být o nových objevech informován, ale jakou tedy formou?.

Zdárným příkladem bylo zveřejnění informací o výskytu čínského jeskynního gekona od bioložky Ayeshy Tullochové, která přednáší na univerzitách v Queenslandu a v Sydney. Netrvalo dlouho a tento druh byl doslova rozdrancován pytláky a překupníky.

Opačným příkladem je rozhodnutí vlády v Malajsii, která rozhodla o neposkytování informací výskytu raflézií. Jen díky tomuto zásahu nedošlo k úplnému zničení.

Na druhou stranu je zapotřebí si uvědomit, že vše má obrácenou stranu mince. Některé informace o oblasti výskytu naopak vedly ke zkvalitnění ochrany druhu. Řeč je kupříkladu o australské ještěrce Tympanocryptis pinguicolla.

Místa o výskytu a jejich počtu pomáhají při dalších ochranářských prací. Jen díky tomu lze dopředu zorganizovat příslušné akce podle jasně daného scénáře. Nicméně stanovit dopředu, který živočich nebo rostlina jsou ohroženi pytláctvím nebo pašeráctvím není jednoduchá záležitost.

V takových případech by bylo vhodné zveřejňovat v odborných pracích lokalitu výskytu pouze na mapě, která má nízké rozlišení například se čtverci o ploše 100 km2.