Začne nová éra těžby?

Povrchové doly nestíhají pokrýt poptávku po vzácných kovech a kamenech. Státy a těžařské společnosti se už nějaký čas poohlížejí po oceánském dnu. Je to jen další způsob, jak kvůli zisku ničit přírodu nebo si na své přijdou i vědci?

U hydrotermálních průduchů na dně oceánů, kde podle současné teorie vznikl život na zemi, se nachází nerostné bohatství. U tzv. černých kuřáků se doslova povalují rudy obsahující vzácné kovy, které jsou spolu s vodou o teplotě až několika stovek stupňů Celsia vyvrhovány ze zemského jádra.

Objevují se ve vulkanicky aktivních oblastech v hloubkách několika tisíc metrů pod hladinou. V takových hloubkách panuje obrovský tlak, který s každým dalším metrem zvyšuje bod varu z pozemských 100 až na 400 stupňů Celsia.

Tato vroucí voda rozpouští horniny a přináší s sebou z nitra země vzácné kovy. Při vývěru do ledové oceánské vody, která má kolem 2 stupňů Celsia, tyto látky vytváří černý oblak. Podle něho hydrotermální průduchy dostaly pojmenování – černí kuřáci.

Mořské dno tvoří asi 70 procent plochy zemského povrchu, potencionálně se tedy jedná o obrovský prostor k těžbě.

Hrudky plné nerostného bohatství

Kolem aktivních, ale i již zaniklých černých kuřáků se v hloubkách několika kilometrů nalézají tzv. polymetalické konkrece (anglicky polymetallic nodules). Z hlubin zemského jádra byly vyneseny vzácné kovy – kobalt, molybden, nikl, lithium, měď a další.

I když jsou málo známé, jsou využívány pro výrobu elektroniky a také v raketovém, vojenském průmyslu. Jejich spotřeba roste také s narůstajícím využitím solárních panelů nebo baterií pro elektromobily.

„Kromě barevných kovů je v polymetalických konkrecích ve vyšším množství zastoupeno i železo. To ale vyplývá jen z toho, že je v chemické vazbě. Z hlediska podmořské těžby není zajímavé,“ říká Antonín Pařízek z odboru surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu.

Za to manganu, který se používá pro tvrzení oceli, se v hrudkách nachází a jeho tam dost. Polymetalické konkrece jsou velké několik centimetrů a s trochou nadsázky je stačí sesbírat z mořského dna. Podstatnou komplikací je ale hloubka a finanční náročnost těžby pomocí podmořských robotů.

Aby bylo možné hrudky plné kovů vytěžit, bylo nutné provést dostatečný vědecký průzkum a samozřejmě taky ověřit finanční návratnost a v neposlední řadě ekologické dopady celé těžby.

Historie podmořského bádání

První hydrotermální průduch byl objeven v roce 1977 poblíž Galapág americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA). V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se rozpoutal zájem o poklady ukryté na a pod mořským dnem.

Za hranicí 200 kilometrů od pevniny ležel prostor, který nenáležel nikomu a vlastně všem. Největší plošnou ekonomicky využitelnou akumulací polymetalických konkrecí na oceánském dně tvoří pás východně-západního směru, uvnitř zlomového tektonického pásma Clarion-Clipperton v subtropické části severního Pacifiku.

Oblast má celkovou rozlohu 9 milionů kilometrů čtverečných. Na dně Pacifiku v hloubkách 3800 až 4800 metrů se nachází zásoby miliard tun složením unikátní suroviny, která na kontinentálních ložiscích nemá konkurenci.

A právě tento fakt rozpoutal novodobou „zlatou horečku“, která by podle odborníků měla naplno vypuknout za zhruba deset let.

Česko má své bohatství na dně

V roce 1987 byla založena společnost Interoceanmetal a jednou ze zakládajících zemí bylo tehdejší Československo. Po změnách v politickém vedení členských států se společenství téměř rozpadlo. Nakonec v něm zůstalo pět států – Česko, Slovensko, Bulharsko, Polsko, Ruská federace a také Kuba.

Každý ze členů Interoceanmetalu do společenství ročně přispívá 150 tisíc dolarů ze státního rozpočtu (zhruba 4 200 000 Kč). Každý ze států vlastní dvacetiprocentní podíl, tedy až na Kubu, která ve společenství sice je, ale neplatí žádné poplatky ani nemá nárok na vyplácení případných výnosů.

V roce 1992 přidělila OSN Interoceanmetalu průzkumné území o velikosti 150 tisíc kilometrů čtverečních v podmořském údolí mezi Havají a Mexikem. Podle regulí úřadu se však organizace musela poloviny území vzdát ve prospěch zemí třetího světa.

Certifikát od OSN opravňuje Interoceanmetal k těžbě a průzkumu dna o rozloze 75 tisíc kilometrů čtverečných. Území o téměř takové velikosti jako je Česko je přesně vymezeno geografickými souřadnicemi.

Těžba pod povrchem

V podmořské pánvi Manus u pobřeží státu Papua-Nová Guinea v jihozápadní části Tichého oceánu se nalézá ložisko rudy s vysokým obsahem zlata. V roce 2011 získala povolení k těžbě jako první kanadská společnost Nautilus Minerals.

Za úspěšnou těžbu zlata se považuje taková, kdy se z vytěžené 1 tuny substrátu podaří získat 1 až 4 gramy zlata. V podmořské lokalitě se podařilo získat 12,5 gramu z 1 tuny vytěženého substrátu. Hodnota ložiska se odhaduje celkově asi na 2 miliardy dolarů.

Na dně v hloubce více než 2000 metrů nalezla také rudy obsahující měď a stříbro.

Sběr diamantů

Nejtvrdší známý minerál na naší planetě je velmi žádaným zbožím. K nelibosti milovníků diamantů se povrchové doly do roku 2030 vyčerpají. Podle odhadů již příští rok hrozí kvůli jejich nedostatku k rapidnímu nárůstu cen na světových trzích.

Těžařská společnost Namdeb (diamantový gigant De Beers se spojil s namibijskou vládou) vlastní několik speciálních lodí, které umožňují podmořskou těžbu diamantů. „Získat licenci pro těžbu je opravdu velmi složité.

Rozsah podmořské těžby budou ve velké míře limitovat ekologické aspekty i vyjednávání se státy, které chtějí mít na těžbě podíl,“ uvádí klenotník a majitel ALO diamonds Alojz Ryšavý.

Odplavené bohatství

Podle odhadů leží u namibijského pobřeží 80 miliónů karátů nezpracovaných diamantů. Což je množství odpovídající 60 % celkové světové produkce během jednoho roku. Pocházejí ze stejných 80 až 90 miliónů let starých ložisek, které se těží v povrchových dolech.

Diamanty jsou usazené v mořském sedimentu vyplaveném Oranžskou řekou. Jedná se o velmi tvrdé diamanty s minimálně dvakrát vyšší hodnotou. Další neprozkoumané lokality pro těžbu diamantů se nacházejí u Havajských ostrovů a na severu Austrálie.

Jedinečný život

Oblasti kolem hydrotermálních průduchů jsou jedinečné biotopy. V prostředí, které je v podstatě kyselinou v tlaku několikanásobně vyšším, než jaký panuje na zemi a v teplotách přes 300 stupňů Celsia panuje tak rozmanitý život, že zůstává rozum stát.

Vědci vzhledem k finanční náročnosti takové oblasti zatím ještě řádně neprobádali. V podstatě ani nemáme přesné údaje o počtu takových míst na mořském dně. Kontrolovaná těžba, která by navíc mohla probíhat pouze kolem nečinných černých kuřáků, kde již život zanikl.

Rubriky:  Geologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vědecká záhada: Proč se Atlantský oceán v jednom místě ochlazuje?

Vědecká záhada: Proč se Atlantský...

Žijeme v době, kdy celý svět řeší oteplování planety. O to je tedy podivnější,...
Pýcha našich rašelinišť

Pýcha našich rašelinišť

Sřevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi), řazený do červeného seznamu...
Jak zlikvidovat alespoň některá klíšťata? Čeští vědci možná nalezli cestu…

Jak zlikvidovat alespoň některá...

Aby klíšťata neztratila příliš mnoho vody a nevyschla, snaží se ze všech...
Ledovce v Alpách mizí před očima

Ledovce v Alpách mizí před očima

17 % ledové hmoty – tolik ztratily alpské ledovce mezi lety 2000 a 2014,...
Orel ze zkumavky

Orel ze zkumavky

Obrovský úspěch světového významu se podařil liberecké zoo. Jako první na světě...
Nový typ viru u krys byl objeven v Etiopii

Nový typ viru u krys byl objeven...

Vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology zveřejnil studii, která...
Českou republiku dobývají nepůvodní druhy klíšťat

Českou republiku dobývají nepůvodní...

Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma,...
Uplynulo 80 let od vymizení labského lososa. Lidé bojují za jeho návrat do řek…

Uplynulo 80 let od vymizení labského...

Losos obecný patřil do středověku mezi nejdůležitější součást jídelníčku...
Tajemství velkých „lidožroutů“

Tajemství velkých „lidožroutů“

Jedna z podrobnějších studií z nedávné doby zaměřená na jídelníček...
Zoo Liberec začala s chovem osináků afrických

Zoo Liberec začala s chovem...

V Tropickém pavilonu vznikla další kombinovaná expozice. Po arech hyacintových s...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rekordy u pomníků: Do největší jezdecké sochy se vešlo 21 lidí

Rekordy u pomníků: Do největší...

Na počest sjednotitele Itálie, krále Viktora Emanuela II. (1820 – 1878), vzniká v letech 1895 –...
Dobrodružným pravěkem se Zdeňkem Burianem

Dobrodružným pravěkem se Zdeňkem...

Výstava Zdeněk Burian – Dobrodružství pravěku nabídne široké veřejnosti neobyčejné...
Zákeřná bakterie způsobuje vážná onemocnění malých dětí

Zákeřná bakterie způsobuje vážná...

Haemophilus influenzae typu b – složitý název bakterie, která dokáže být...
Nepřítelem lanovky na Petřín se stal krutý mráz i horko

Nepřítelem lanovky na Petřín se...

Počasí, že by psa nevyhnal. Strojvedoucí petřínské lanovky vyhlédne ven z vozu. „Bída,“ prohodí....
V České republice se šíří nové druhy klíšťat

V České republice se šíří nové...

Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma,...
Výstava věnovaná státním symbolům České republiky

Výstava věnovaná státním symbolům...

Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích...
Vlak rychlý jako letadlo

Vlak rychlý jako letadlo

Magneticky levitující vlak je znám pod zkratkou maglev. Provozován je na...
Zakázané znaky: Katolická církev runy odmítala

Zakázané znaky: Katolická církev...

Nejvyšší severský bůh Ódin přistoupí k Yggdrasilu, posvátnému jasanu, který symbolizuje svět. Přibodne se k němu pomocí kopí. Obětuje sám sebe a po chvíli...
Shořelo Národní divadlo kvůli chybně odvysílané morseovce?

Shořelo Národní divadlo kvůli...

„Co s tím je?“ diví se hasič a rukou několikrát zatřese s hadicí, která z...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.