Oslavy připravila organizace UNESCO, která ve svém sídle v Paříži přivítá řadu významných světových vědců, laureátů Nobelovy ceny, ale i představitele průmyslu a zástupce z oblasti umění, architektury, vzdělávání, nebo designu. O jeho konání se rozhodlo loni na listopadové konferenci. Mezinárodní den světla je připomínkou prvního rozsvícení laseru na světě.

Oficiální video „Day of light“

Jeho konstruktérem byl americký fyzik a inženýr Theodore Harold Maiman (1927 – 2007). Po prvních testech ho představil v červenci 1960 na konferenci v Manhattanu. Později na svůj vynález získal patent. Britská Královská akademie věd hovoří o vynálezu laseru jako o objevu 20. století a jeho význam na poli vědy stále roste.

Oslavy v Česku

V České republice se k oslavám připojila i laserová centra v Dolních Břežanech u Prahy, kde sídlí ELI Beamlines a HiLASE. HiLASE na svých webových stránkách píše: „V historii laseru, který je dokonalým příkladem toho, jak vědecký objev může společnosti přinést revoluční výhody v mnoha oblastech, hráli čeští vědci vždy významnou roli. Byli jsme po USA a Sovětském svazu třetí zemí, která měla vlastní laser už v roce 1962. Není tedy překvapením, že při slavnostní inauguraci v Paříži bude přítomen i český vědec Tomáš Mocek, koordinátor výzkumného programu „Světlo ve službách společnosti“ Strategie AV21 a vedoucí centra HiLASE v Dolních Břežanech.“ Mocek se k slavnostem v Paříži vyjádřil takto: „Vyhlášení 16. května Mezinárodním dnem světla je důkazem klíčového významu laseru a světelných technologii pro člověka 21. století. Je pro mne velká čest účastnit se slavnostního inauguračního ceremoniálu v centru UNESCO v Paříži a důstojně reprezentovat Českou republiku v tomto strategickém oboru.“

Co je laser?

Světlo lze rozdělit na různé vlnové délky například pomocí hranolu na jednotlivé složky – spektra. Rozklad světla můžeme pozorovat i za deště, když svítí slunce a objeví se duha. Slovo laser je zkratkou z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, což v překladu znamená „zesilování světla stimulovanou emisí záření“. Jedná se o záření elektromagnetické, které je definováno vlnovou délkou (frekvencí) a je tzv. monochromatické – jednobarevné. Vlnová délka světla souvisí s jeho barvou – nejmenší vlnovou délku má světlo fialové, největší světlo červené.  Laser obsahuje pouze jednu vlnovou délku z celého světelného spektra, a tím můžeme pozorovat jednobarevný úzký provazec. Další jeho vlastností je koherentnost. Paprsky laseru jsou oproti běžně viditelnému světlu uspořádané a jeho jednotlivé vlny cestují prostorem společně.

Jeden provazec světla

Světlo obecně vzniká přechodem atomů z vyššího do nižšího energetického stavu. A to laserové je „disciplinované“ světlo vybuzené (excitované) vnějším podnětem, kdy jednotlivé atomy vyzáří fotony „na povel“. Cílem vědců je co nejvíce atomů dostat do vybuzeného stavu a pak, aby v takovém stavu atomy zůstaly co nejdéle. K tomu využívají tzv. aktivního prostředí. U prvního laseru, který Maiman sestrojil, bylo jako aktivního prostředí využito rubínového krystalu.  Pomocí dodané energie (výbojka podobná té u prvních fotoaparátů) a tzv. optického rezonátoru – optická dutina vymezená zrcadly – se měnila energetická hladina elektronů a tím docházelo k vyzařování fotonů.