Vědecký tým složený z vědců Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a americké Johns Hopkins University v Baltimore připravil a otestoval nové látky na léčbu rakoviny. Výsledky jsou natolik slibné, že oslovily zahraniční investory, kteří se rozhodli vývoj nových léčiv podpořit.

Klinické testy nových látek by měly začít v roce 2019 a potrvají nejméně 5 let..

Rakovinné bujení spočívá v nekontrolovaném dělení buněk. Způsobů, jakými se dá toto zhoubné bujení zastavit, je řada a často je třeba kombinovat více přístupů.

Jednou z cest, jak s rakovinou bojovat, je zablokovat rychle rostoucím rakovinným buňkám přísun důležitých živin, v tomto případě dusíku, jehož zdrojem je hlavně aminokyselina glutamin.

Látky, které jsou glutaminu podobné, tzv. antimetabolity, mohou jeho metabolismus zablokovat, a tím rakovinnou buňku zabít. Významnou nevýhodou ale je, že glutamin je důležitý zdroj dusíku i pro celou řadu procesů u zdravých buněk, a tak blokování jeho metabolismu často negativně postihuje i zdravé tkáně, např. buňky zažívacího traktu. „Naše nové látky, pro-léčiva antimetabolitů glutaminu, tato omezení obchází tím, že k jejich účinku je nejdříve nutná jejich aktivace.

K té přitom dochází především v rakovinných buňkách. Ve zdravé tkáni tyto látky zůstávají z větší části pouze v neaktivní, a tudíž netoxické podobě,“ vysvětluje RNDr. Pavel Majer, CSc. z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), jehož tým látky ve spolupráci s vědci z Johns Hopkins University připravil (JHU).

„Že tento mechanismus funguje, se nám podařilo prokázat společně s kolegy z Johns Hopkins University na celé řadě typů nádorů implantovaných do myší. Jelikož se ale metabolismus hlodavců výrazně liší od lidského, museli jsme provést i řadu metabolických studií na vyšších savcích,“ dodává Majer.

Kdo koho přechytračí?

Rakovinné buňky používají řadu způsobů, jak oklamat buňky imunitního systému, které si proto většinou nedokážou poradit s rakovinou samy. Imunoterapie rakoviny (tzv. anti-PD-1 protilátky), jedna z nejnovějších a velmi slibných metod léčby, je založena na tom, že se uvolní zablokovaná imunitní reakce organismu vůči nádoru.

Látky připravené v laboratoři Pavla Majera fungují velmi dobře právě v kombinaci s imunoterapií, protože metabolicky strádající buňky jsou vůči PD-1 protilátkám mnohem citlivější. „Glutamin je palivo, na němž je zhoubný nádor závislý, zároveň tak o něj ale připravuje T-lymfocyty, které jsou schopny rakovinné buňky zabíjet,“ vysvětluje prof. Barbara Slusher, M.A.S., Ph.D z Johns Hopkins University.

„Vyvinuli jsme sérii nových glutaminových antagonistů, u nichž se ukázalo, že přímo účinkují proti nádorům a zároveň posilují imunitní reakci organismu vůči nim. Na zvířecích modelech jsme ukázali dramatické prodloužení doby přežití, a to jak při použití látek samotných, tak v jejich kombinaci s tzv.

anti-PD-1 checkpoint inhibitory, a to dokonce i u modelů s vyvinutou rezistencí vůči anti-PD-1 terapii. Naším cílem je nyní zvýšit počet subjektů pozitivně reagujících na imunoterapii, prodloužit délku jejich přežití a potenciálně umožnit využití imunoterapie i u nádorů, u kterých zatím nezabírá.“.

Klinické studie

Další vývoj a testování látky bude mít na starosti nově vzniklá americká společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena s podporou obou institucí. O nadějích, které jsou v nový přípravek vkládány, svědčí i to, že se firmě podařilo získat potřebný kapitál ve výši 40 milionů dolarů (více než 800 mil.

korun!) a může tak začít připravovat klinické testy s prvními pacienty, které potrvají 5 až 8 let. V případě, že testy potvrdí účinnost a bezpečnost léčby u lidských pacientů, bude léčivo nabídnuto velkým farmaceutickým společnostem, aby ho uvedly na trh a dostalo se k pacientům.

Jak dostat lék k lidem?

Podíl v Dracen Pharmaceuticals získala také česká společnost i&i Prague, která v loňském roce vznikla při ÚOCHB. „i&i Prague je takový inkubátor pro slibné technologie a projekty postavené na excelentních vědeckých výsledcích a vynálezech v oblasti medicíny.

Naším cílem je především podporovat vznik nových spin-off společností (Podnikatelský subjekt založený za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného na výzkumné organizaci např. univerzita apod.

– pozn. redak.) a pomáhat jim nacházet investory, partnery a další finanční zdroje podobně, jak se to povedlo společným úsilím všech partnerů i u tohoto projektu,“ uvádí RNDr. Ing. Jaromír Zahrádka, Ph.D., ředitel společnosti i&i Prague.

„Oproti USA máme v Česku v této oblasti zpoždění řadu let. Proto je naše investice do Dracenu obrovskou příležitostí se mnoho naučit, získat kontakty, ale také velmi slušně zhodnotit vložené prostředky.

Případný zisk, který může být i v řádu stovek milionů korun, může být využit na rozvoj nových firem nebo pro financování dalších slibných výzkumných projektů,“ dodává Zahrádka.