Obrovská truhla z hrubě tesaných dubových fošen v podzemí Zámku Pardubice postupně poodhaluje některá svá tajemství. Její konzervace a související výzkumy, které začaly na podzim loňského roku, přinesly nová zjištění.
Historici už tuší, kdy byla truhla vytesána a jakým způsobem. .
Foto: Pernštejnská truhla/Východočeské muzeum v Pradubicích
Truhla sloužila jako trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. Dimenzovaná byla na stovky kilogramů zlata a stříbra. Přístup k ní vede přes zámeckou kapli dolů po úzkém točitém schodišti a podzemními chodbami přes několikeré masivní dubové dveře s mohutnými zámky.
Samotnou truhlu zabezpečují petlice a mechanické zámky. Dnes je to jediná dochovaná součást pozdně gotického mobiliáře zámku.
Foto: Otočení truhly/Východočeské muzeum v Pradubicích
„Dendrochronologický výzkum určil, že dub na pernštejnskou truhlu pokáceli v průběhu deseti let následujících po roce 1481. Z toho vyvozujeme, že tento obří trezor si Vilém z Pernštejna objednal v době, kdy se rozhodl koupit pardubické panství,“ prozrazuje ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. „Už víme, že tesař truhlu z kmene vydlabával, pravděpodobně to byl jeden člověk, který používal jeden nástroj a byl to pravák,“ upřesňuje Libánek.
Foto: Konzervace kování/Východočeské muzeum v Pardubicích
Počátek konzervace a nové výzkumy umožnila spolupráce s Metodickým centrem pro muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. „Východočeské muzeum se připojilo k velkému projektu, který se zabývá restaurováním dřevěných památek.
Díky němu jsme nechali provést právě dendrochronologický výzkum a traseologický výzkum,“ vysvětluje Libánek. Dřevo zůstalo nadmíru dobře zachované kvůli stabilnímu klimatu pod zámeckou kaplí, ale železné pásy, kterými je pobitá, poškodila vlhkost.
Konzervátoři Východočeského muzea proto jemným pískováním odstranili korozní vrstvy a kov ošetřili voskováním. Očištění se dočkalo i dřevo. „S pomocí tesařského mistra a restaurátora Petra Růžičky se nám podařilo v malém prostoru sklepení masivní truhlu otočit na bok tak, abychom konzervovali její dno.
Nyní čeká ošetření zbylé části truhly,“ říká vedoucí konzervátorského a restaurátorského oddělení Jana Malá.
Foto: Tesařský mistr Petr Růžička/ Východočeské muzeum v Pardubicích
Petr Růžička, mimo jiné autor repliky středověkého stavebního jeřábu na Pražském hradě, společně s tradičním tesařem Davidem Stejskalem vymysleli dřevěnou konstrukci, kterou vyrobili na míru nepravidelným tvarům truhly.
Do ní dřevěný trezor upevnili a vyzdvihli na dřevěné kozy s čepy, na kterých téměř tunovou truhlu otočili.
