Okamžiky slávy i zkázy sluneční soustavy

Všechno má svůj začátek a vše má i svůj konec. Naše sluneční soustava není výjimkou a i její dny se jednou naplní. Potenciálním pozorovatelům ze vzdáleného vesmíru se v těch posledních okamžicích existence solárního systému nabídne zajímavý pohled…
Slunce, Merkur, Venuše, Země, Mars, hlavní pás planetek, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Kuiperův pás, rozptýlený disk a Oortův oblak. Tak by se ve velké stručnosti dala popsat naše sluneční soustava. Celý systém však nevypadal vždy takto a i jednou v budoucnu změní svou tvář.

Nejnovější odhady hovoří o tom, že sluneční soustava začala vznikat někdy před 4,55 miliardami let. Pravděpodobně k tomu došlo při zhroucení obrovského oblaku, jehož průměr dosahoval 65 světelných let. Na konci tohoto kolapsu se objevilo Slunce a kolem něj se postupně začali formovat jeho věrní souputníci v podobě planet.
Nové výzkumy a čerstvá měření ukázaly, že v pradávných dobách se planety pravděpodobně pohybovaly blíže ke Slunci, než je tomu nyní. To se týká především plynných a ledových obrů. Srážky s různými planetesimálami, tedy malými kamennými a ledovými tělesy, uvedly do pochodu migraci planet. Tento planetární kulečník dal sluneční soustavě současnou podobu.
A tak si osm planet v klidu obíhá kolem své mateřské hvězdy. Každá z nich má svůj vlastní neopakovatelný styl. Například Venuše při obíhání kolem Slunce rotuje zvolna od východu k západu, což ji mezi jejími sourozenci dělá výjimečnou. Uran má pro změnu natolik skloněnou osu, že jeho pohyb okolo Slunce připomíná válení sudů.
Idylka, chtělo by se říci. Občas sice do některé z planet nabourá některá z komet či planetek, ale to na fungování celého systému nemá vliv. I když zvláště Jupiter si rád hraje a svou gravitací nevypočitatelně mění dráhy objektů, které si za cíl svého putování vybraly nitro sluneční soustavy.

Co tedy čeká sluneční soustavu v budoucnosti? Ač se zdá, že planety jsou na svých oběžných drahách pevně usazeny, nemusí tomu tak být donekonečna. V jejich oběžných drahách kolem Slunce může časem dojít k odchylkám. Během následujících čtyř miliard let by však mezi planetami nemělo k žádnému problému dojít.
Poté však už určité kolize hrozí. Výstřednost dráhy Marsu se změní natolik, že se bude krýt s oběžnou dráhou Země. Ani Merkur nebude v klidu a svou výstřednost bude zvětšovat, čímž se přiblíží k Venuši. Působením gravitační síly mnohem větší druhé planety pak může dojít k „vystřelení“ Merkuru ven ze sluneční soustavy nebo navedení na kolizní dráhu s některou z vnitřních planet včetně Země.
Zajímavý vývoj čeká mnohé z měsíců. Už nyní je jasné, že některé z nich si jejich planety k sobě přitáhnou natolik, že je slapové síly doslova roztrhají. To se týká Marsova Phobosu, Jupiterova Metisu či Neptunova Tritonu. Mateřské planety těchto nešťastných měsíců se tak ozdobí novými prstenci. Pokud bude Země existovat za nějakých 50 miliard let, což není příliš pravděpodobné, její tanec s Měsícem se stane natolik synchronní, že obě tělesa budou k sobě neustále natočena stejnými polokoulemi. Měsíc se přitom na obloze stane menším, protože se od Země každým rokem vzdaluje o čtyři centimetry.
Hlavní úlohu ve vývoji celého systému však pochopitelně hraje Slunce. To je žlutým trpaslíkem, tedy celkem průměrnou hvězdou, jakých jsou v celém vesmíru miliardy. Jaká bude jeho budoucnost, se dá celkem snadno odhadnout. Jako každá slušně vychovaná hvězda, tak i Slunce ve svém nitru spaluje vodík a přeměňuje jej na hélium. Byť zásoby vodíku má obrovské, i ony se jednou vyčerpají…

Hvězdy typu Slunce existují zhruba po dobu deseti miliard let. Nyní je Slunce přibližně před polovinou své životnosti. Spalováním vodíku se postupně zvyšuje jeho teplota a každou miliardu let o 10 % roste i jeho jasnost. Tento proces mimo jiné vede k tomu, že obyvatelná zóna, ve které se voda dokáže udržet v kapalném stavu, se neustále od Slunce vzdaluje. To znamená jediné, jednoho velmi horkého dne, se voda na Zemi začne vypařovat (I když i Země cestuje směrem od Slunce, a to tempem 15 cm za rok. V této souvislosti není bez zajímavosti, že gravitace Země působí i na Slunce, a tím zpomaluje jeho rotaci o 3 milisekundy za 100 let).
Až existence vody na Zemi nebude možná, většinu pozemšťanů už z toho hlava bolet nebude. V té době bude Země pro vyšší a složitější organismy dávno neobyvatelná. Za 3,5 miliardy let, možná i dříve, modrá planeta již nebude modrou a stane se druhou Venuší.
Za 5,5 miliardy let Slunce své zásoby vodíku v jádru začne vyčerpávat. Použije proto vodík, který má ve svých vnějších vrstvách. Tím pádem se Slunce začne rozpínat a začne se proměňovat v rudého obra. Jeho poloměr se zvýší více než 250krát. Merkur, Venuši i Zemi tak čeká zánik uvnitř rudého slunečního pekla. Zářivost Slunce by však mohla způsobit, že roztají dosud ledové povrchy Jupiterových měsíců Europy nebo Ganymeda.
Ani rudým obrem však Slunce nezůstane navěky. Bude se postupně zbavovat těžších prvků, až se z něj stane bílý trpaslík. Postupný úbytek jeho hmotnosti způsobí chaos mezi zbylými planetami, některé z nich z rozpadající se soustavy dokonce utečou. A ty co zůstanou, se od Slunce podstatně vzdálí.
Bílý trpaslík tak bude své nyní již opět velmi chladné děti pozorovat z mnohem větší vzdálenosti a i jeho teplota bude po dobu dlouhých miliard let klesat. Až jednou vyzáří i poslední zbytky své energie a stane se černým kusem hmoty bezcílně putujícím vesmírem.

 

Rubriky:  Astronomie Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Hajabusa 2 podruhé dosedla na asteroid

Hajabusa 2 podruhé dosedla na...

Podruhé za svou pouť dosedla japonská sonda Hajabusa 2 na povrch asteroidu Ryugu....
Apollo 11 po 50 letech opět odstartuje, tentokrát z Prahy

Apollo 11 po 50 letech opět...

Po padesáti letech od prvního letu na měsíc odstartuje Apollo 11 znovu,...
Naznačují řasy na hábitech andských kajícníků život mimo planetu Zemi?

Naznačují řasy na hábitech andských...

Sněžné řasy, nalezené v drsných podmínkách vysoko v chilských Andách, opět...
Další česká družice zamíří na oběžnou dráhu

Další česká družice zamíří na...

V pátek odstartuje z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2-1b. Na první...
Galaxie bez temné hmoty? 

Galaxie bez temné hmoty? 

V minulém roce astronomové objevili galaxii NGC1052-DF2, jež zpočátku nevykazovala...
Growing Beyond Earth: NASA vyhlásila soutěž o nejlepší vesmírnou zahrádku

Growing Beyond Earth: NASA vyhlásila...

Spolu s plány o možném osidlování vesmíru je třeba myslet i na problematiku v...
Dron, který bude zkoumat Titan

Dron, který bude zkoumat Titan

V roce 2026 by se na osmiletou cestu měla vydat sonda NASA, jejímž...
Návrat na Měsíc: Kdo bude první?

Návrat na Měsíc: Kdo bude první?

Už v následujícím desetiletí by se lidé měli vrátit na Měsíc. Americký...
Vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet

Vylepšený přístroj pro hledání...

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání...
Spitzer končí

Spitzer končí

Vesmírná infračervená observatoř Spitzer je v závěru své pouti. Národní...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Proti opilectví ve středověkých Čechách bojuje i biskup Svatý Vojtěch

Proti opilectví ve středověkých...

„Opilče, nenaleju ti,“ brání se pražský krčmář roku 1039 slovním útokům...
Křišťálová Lebka zkázy: Co všechno dokáže?

Křišťálová Lebka zkázy: Co všechno...

Je fascinující. Vyrobená z jediného obrovského kusu křišťálu. Neznámo kým,...
Nová hranice: Dospělost začíná ve 30 letech!

Nová hranice: Dospělost začíná...

„Ty tvoje srandičky na internetu! Můžeš mi říct, kdy se konečně začneš chovat...
Nezdolný Christopher Reeve: Superman, kterého nezlomí ani ochrnutí!

Nezdolný Christopher Reeve:...

Po řadě neúspěšných pokusů, jak dostat Supermana důstojným způsobem...
Jsme „indoor“ generace. Tohle je náš návod na přežití

Jsme „indoor“ generace. Tohle je náš...

Statistiky uvádějí, že až 90 % času tráví současná generace „indoor“, tedy...
Pavoučí mléko je výživnější než to kravské

Pavoučí mléko je výživnější než...

Příroda nikdy nepřestane překvapovat a tato zpráva není výjimkou. Pavouci...
Spor o arcibiskupa: Rokycana strašil české krále

Spor o arcibiskupa: Rokycana...

Úžasem zcela oněměli. Jak ten kacíř dokáže mluvit?! S klidem by mohl...
Módní výstřelky v historii: S klobouky se nesmělo do tramvaje!

Módní výstřelky v historii: S...

Anglická královna Anna Boleynová 19. května 1536 vystupuje po žebříku na popraviště....
Švábi se vyvíjejí. Rodí se s imunitou vůči insekticidům

Švábi se vyvíjejí. Rodí se s...

Skrytý před našimi zraky vede se dlouhodobý, krutý boj mezi odolnými šváby a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.