Okamžiky slávy i zkázy sluneční soustavy

Všechno má svůj začátek a vše má i svůj konec. Naše sluneční soustava není výjimkou a i její dny se jednou naplní. Potenciálním pozorovatelům ze vzdáleného vesmíru se v těch posledních okamžicích existence solárního systému nabídne zajímavý pohled…
Slunce, Merkur, Venuše, Země, Mars, hlavní pás planetek, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Kuiperův pás, rozptýlený disk a Oortův oblak. Tak by se ve velké stručnosti dala popsat naše sluneční soustava. Celý systém však nevypadal vždy takto a i jednou v budoucnu změní svou tvář.

Nejnovější odhady hovoří o tom, že sluneční soustava začala vznikat někdy před 4,55 miliardami let. Pravděpodobně k tomu došlo při zhroucení obrovského oblaku, jehož průměr dosahoval 65 světelných let. Na konci tohoto kolapsu se objevilo Slunce a kolem něj se postupně začali formovat jeho věrní souputníci v podobě planet.
Nové výzkumy a čerstvá měření ukázaly, že v pradávných dobách se planety pravděpodobně pohybovaly blíže ke Slunci, než je tomu nyní. To se týká především plynných a ledových obrů. Srážky s různými planetesimálami, tedy malými kamennými a ledovými tělesy, uvedly do pochodu migraci planet. Tento planetární kulečník dal sluneční soustavě současnou podobu.
A tak si osm planet v klidu obíhá kolem své mateřské hvězdy. Každá z nich má svůj vlastní neopakovatelný styl. Například Venuše při obíhání kolem Slunce rotuje zvolna od východu k západu, což ji mezi jejími sourozenci dělá výjimečnou. Uran má pro změnu natolik skloněnou osu, že jeho pohyb okolo Slunce připomíná válení sudů.
Idylka, chtělo by se říci. Občas sice do některé z planet nabourá některá z komet či planetek, ale to na fungování celého systému nemá vliv. I když zvláště Jupiter si rád hraje a svou gravitací nevypočitatelně mění dráhy objektů, které si za cíl svého putování vybraly nitro sluneční soustavy.

Co tedy čeká sluneční soustavu v budoucnosti? Ač se zdá, že planety jsou na svých oběžných drahách pevně usazeny, nemusí tomu tak být donekonečna. V jejich oběžných drahách kolem Slunce může časem dojít k odchylkám. Během následujících čtyř miliard let by však mezi planetami nemělo k žádnému problému dojít.
Poté však už určité kolize hrozí. Výstřednost dráhy Marsu se změní natolik, že se bude krýt s oběžnou dráhou Země. Ani Merkur nebude v klidu a svou výstřednost bude zvětšovat, čímž se přiblíží k Venuši. Působením gravitační síly mnohem větší druhé planety pak může dojít k „vystřelení“ Merkuru ven ze sluneční soustavy nebo navedení na kolizní dráhu s některou z vnitřních planet včetně Země.
Zajímavý vývoj čeká mnohé z měsíců. Už nyní je jasné, že některé z nich si jejich planety k sobě přitáhnou natolik, že je slapové síly doslova roztrhají. To se týká Marsova Phobosu, Jupiterova Metisu či Neptunova Tritonu. Mateřské planety těchto nešťastných měsíců se tak ozdobí novými prstenci. Pokud bude Země existovat za nějakých 50 miliard let, což není příliš pravděpodobné, její tanec s Měsícem se stane natolik synchronní, že obě tělesa budou k sobě neustále natočena stejnými polokoulemi. Měsíc se přitom na obloze stane menším, protože se od Země každým rokem vzdaluje o čtyři centimetry.
Hlavní úlohu ve vývoji celého systému však pochopitelně hraje Slunce. To je žlutým trpaslíkem, tedy celkem průměrnou hvězdou, jakých jsou v celém vesmíru miliardy. Jaká bude jeho budoucnost, se dá celkem snadno odhadnout. Jako každá slušně vychovaná hvězda, tak i Slunce ve svém nitru spaluje vodík a přeměňuje jej na hélium. Byť zásoby vodíku má obrovské, i ony se jednou vyčerpají…

Hvězdy typu Slunce existují zhruba po dobu deseti miliard let. Nyní je Slunce přibližně před polovinou své životnosti. Spalováním vodíku se postupně zvyšuje jeho teplota a každou miliardu let o 10 % roste i jeho jasnost. Tento proces mimo jiné vede k tomu, že obyvatelná zóna, ve které se voda dokáže udržet v kapalném stavu, se neustále od Slunce vzdaluje. To znamená jediné, jednoho velmi horkého dne, se voda na Zemi začne vypařovat (I když i Země cestuje směrem od Slunce, a to tempem 15 cm za rok. V této souvislosti není bez zajímavosti, že gravitace Země působí i na Slunce, a tím zpomaluje jeho rotaci o 3 milisekundy za 100 let).
Až existence vody na Zemi nebude možná, většinu pozemšťanů už z toho hlava bolet nebude. V té době bude Země pro vyšší a složitější organismy dávno neobyvatelná. Za 3,5 miliardy let, možná i dříve, modrá planeta již nebude modrou a stane se druhou Venuší.
Za 5,5 miliardy let Slunce své zásoby vodíku v jádru začne vyčerpávat. Použije proto vodík, který má ve svých vnějších vrstvách. Tím pádem se Slunce začne rozpínat a začne se proměňovat v rudého obra. Jeho poloměr se zvýší více než 250krát. Merkur, Venuši i Zemi tak čeká zánik uvnitř rudého slunečního pekla. Zářivost Slunce by však mohla způsobit, že roztají dosud ledové povrchy Jupiterových měsíců Europy nebo Ganymeda.
Ani rudým obrem však Slunce nezůstane navěky. Bude se postupně zbavovat těžších prvků, až se z něj stane bílý trpaslík. Postupný úbytek jeho hmotnosti způsobí chaos mezi zbylými planetami, některé z nich z rozpadající se soustavy dokonce utečou. A ty co zůstanou, se od Slunce podstatně vzdálí.
Bílý trpaslík tak bude své nyní již opět velmi chladné děti pozorovat z mnohem větší vzdálenosti a i jeho teplota bude po dobu dlouhých miliard let klesat. Až jednou vyzáří i poslední zbytky své energie a stane se černým kusem hmoty bezcílně putujícím vesmírem.

 

Rubriky:  Astronomie Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Meteorit sloužil jako zarážka dveří!

Meteorit sloužil jako zarážka...

Po 80 let se na farmě v Edmore v Michiganu používal desetikilový kámen...
Raketa Sojuz selhala, posádka přistála nouzově na Zemi

Raketa Sojuz selhala, posádka...

Minuty hrůzy zažili americký astronaut Nick Hague a jeho ruský kolega...
Ledové ostny na měsíci Europa

Ledové ostny na měsíci Europa

Jupiterův měsíc Europa se těší nemalému zájmu astronomů. Důvod je...
Evropané dokončili sestavování servisního modulu lodi Orion

Evropané dokončili sestavování...

V integrační hale společnosti Airbus v německých Brémách k...
Vynálezy, které přišly z vesmíru

Vynálezy, které přišly z vesmíru

„K čemu nám je kosmický výzkum? Vždyť chleba levnější nebude…“ zní...
Měsíc velký jako planeta Neptun

Měsíc velký jako planeta Neptun

Astronomové objevili už řadu exoplanet a nebyl důvod přepokládat, že by se...
Co se podařilo objevit Čechům pod ledem v Antarktidě?

Co se podařilo objevit Čechům pod...

Na Zemi je potvrzeno přes 170 impaktních kráterů různých velikostí a stáří...
Osmá planeta na okraji zájmu

Osmá planeta na okraji zájmu

O Zemi se někdy říká, že je modrou planetou. Není ovšem jediným tělesem...
Kosmická loď BFR bude s křídly a motory Raptor

Kosmická loď BFR bude s křídly a...

SpaceX nezahálí a staví nový dopravní systém BRR, jenž se bude skládat...
Na planetku Ryugu dosedli dva skákající roboti

Na planetku Ryugu dosedli dva...

Japonská sonda Hajabusa 2 dnes vyslala na povrch asteroidu Ryugu dva...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Znáte 7 nejposvátnějších míst na Zemi?

Znáte 7 nejposvátnějších míst na...

Víra a náboženství provázejí lidstvo od počátku věků. Jako projevení úcty proto...
Kdo jsou nejsilnější ženy světa?

Kdo jsou nejsilnější ženy světa?

Jestli si myslíte, že ženy jsou slabší než muži, po...
Jaký byl účel tetování ledového muže? Vědci předpokládají, že léčba

Jaký byl účel tetování ledového muže?...

Ledový muž Ötzi, starý více než 5000, let si stále střeží některá ze svých...
Extravagance na hlavě: Marie Antoinetta nosila v loknách i láhev s vodou

Extravagance na hlavě: Marie...

„Čepici, kuklu, helmu nebo hučku?“ Ať si narazím na hlavu cokoli,...
Jak včely vyrábějí med?

Jak včely vyrábějí med?

Po desetitisíce let lidé používali med jako takřka jediné dostupné sladidlo....
Aktuálně: Na planetku Ryugu dosedli dva hopsající roboti

Aktuálně: Na planetku Ryugu...

Japonská sonda Hajabusa 2, která dorazila k planetce Ryugu,...
Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech ke kanibalským hostinám?

Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech...

Kolem ohně sedí skupinka pralidí. Nad plameny se opéká maso a jeho vůně...
VIDEO: Co kdybychom se dožili 1000 let?

VIDEO: Co kdybychom se dožili...

Dejme tomu, že bychom se v průměru nedožívali...
Unikátní polární šelmy: Jak přežívají v děsivých mrazech?

Unikátní polární šelmy: Jak...

Žijí daleko na severu za polárním kruhem na území ponořeném pět měsíců v roce...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.