Nejsložitější aparát vyrobený lidskou rukou, pojízdná laboratoř Mars Science Laboratory (Curiosity), slaví významné jubileum. Po Marsu, v okolí Galeova kráteru, se pohybuje již 2000 solů, tedy marsovských dní.
Sonda Curiosity zkoumá Mars už od 6. srpna 2012. Hlavním cílem dosud nejsložitějšího přístroje, jaký kdy byl vyroben, je zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život.
Aparát je vybaven kolekcí mnoha nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry. Jedním z nich je například laserové dělo schopné trefit skálu na vzdálenost 7 metrů a z vykřesané jiskry určit její chemické složení.
Jedním z dosavadních nejzajímavějších objevů laboratoře byla detekce kapalné silné solanky.
Curiosity však o Marsu zjistila mnohem více věcí. Pracovníci NASA jí jako místo výzkumu určili Galeův kráter, v jehož severozápadní části přistála. Impakt, který kráter způsobil, je hluboký zhruba čtyři kilometry a vznikl přibližně před 3,75 miliardy let.
Byť je tedy kráter už docela „vousatý“, přece jen se zde lépe proniká do dob, kdy rudá planeta byla ještě dětsky hravá.
Sonda Curiosity si zde nemohla nevšimnout, že v místní půdě je až stokrát vyšší obsah germania a zinku, než je tomu na jiných místech. To samozřejmě není samosebou. Pokud se podíváme na výskyt obou prvků na Zemi, záhy zjistíme, že se oba zpravidla vyskytují v hydrotermálních usazeninách.
Je tedy docela dobře možné, že nějaká hydrotermální aktivita v dávných dobách probíhala také na Marsu.
Koneckonců fakt, že Mars býval kdysi vlhkou planetou, ba tělesem, které alespoň z části pokrýval povrchový oceán, rozporuje již jen málokterý astronom.
