Že se může dlouhodobý pobyt na oběžné dráze podepsat na lidském genomu dokládá nedávná studie vycházející ze zkoumání bratrů Marka a Scotta Kellyových z nichž jeden strávil bezmála rok na Mezinárodní vesmíre stanici.

Je však třeba zdůraznit, že nejde o změnu DNA v pravém smyslu slova, nýbrž o pouhou genovou expresi, tedy přizpůsobení těla okolnímu prostředí..

Americký astronaut Scott Kelly byl po svém návratu opakovaně testován, přičemž se zjistilo, že se 7 % jeho genetické výbavy nevrátilo do normálu a došlo k tzv. genové expresi.

„Podobné reakce se vyskytují u všech lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni stresujícím podmínkám – jde například o horolezce nebo potápěče,“ sdělila NASA v souvislosti s množícími se poplašnými zprávami, že u astronauta došlo k nevratným změnám DNA. „Změny se týkají pouze sedmi procent genové exprese, které se změnily v průběhu pobytu astronauta mimo Zemi. Změna je minimální,“ dodala NASA na závěr.

Přestože skutečnost není zdaleka tak dramatická jak prezentovala některá média, faktem zůstává, že pobyt ve stavu beztíže do jisté míry ovlivňuje lidské tělo. Pozorováním různých látek v těle obou dvojčat odborníci mimo jiné zjistili, že se pobyt ve vesmíru projevuje například zvýšenou zánětlivostí, různými dopady nedostatku kyslíku v těle a dramatickými změnami způsobenými jiným přísunem živin.

Vliv pobytu ve vesmíru na lidské tělo je vědci zkoumán prakticky od samého počátku létání člověka na oběžnou dráhu. Zjištění u astronauta Kellyho bude podle všeho předmětem dalšího zkoumání, ze kterého by mohly být podle NASA jasné další výsledky už v polovině letošního roku.