Podle nejnovější studie evolučních antropologů z University of Southampton a Max Planck Institute, kteří pomocí uran-thoriové metody datovali jeskynní malby ve Španělsku, byli již neandrtálci umělci.

Několik let se o této možnosti ve vědeckých kruzích mluvilo. Vědci tedy významně přispěli do debaty..

Podle dřívějších předpokladů se moderní člověk Homo sapiens, a s ním i jeho kultura, rozšířil po Evropě před 40 000 lety. Veškeré jeskynní malby byly připisovány až právě tomuto druhu. Tým vědců ze Španělska, Francie, Německa  a Velké Británie analyzoval 60 vzorků usazenin z jeskynních maleb odebraných ve třech různých oblastech Španělska – La Pasiega, Maltravieso, Ardales.

Ve všech třech jeskyních se nacházejí obrazy zvířat, geometrické tvary, tečky, rytiny a obtisky rukou. Závěr vědeckého datování je, že pocházejí zhruba z doby před 64 000 lety. Znamenalo by to tedy, že nejenže neandrtálci měli schopnost abstraktního myšlení, ale také si dokázali v jeskyních na svou tvorbu posvítit a poradili si i s výrobou barviv.

Navíc bylo nutné vybrat pro své budoucí dílo vhodné místo. „Nedlouho po objevení první fosilie v 19. století, byli neandrtálci vykresleni jako brutální, nekulturní tvorové neschopní umění nebo symbolického jednání.

Některé z těchto názorů přežívají dodnes,“ řekl profesor archeologie na University of Southampton Alistair Pike, který se na studii podílel. Vědci metodu uran-thoriového datování podrobně popsali ve studii, kterou zveřejnili v časopise Science.

Na jeskynních malbách se tvoří během desítek tisíc let vápencové usazeniny. Ty obsahují stopy radioaktivních prvků uranu a thoria, podle kterých se dá určit jejich stáří. Jedná se o daleko přesnější metodu, než radiokarbonová metoda, která byla k datování využita dříve.