V Demänovské dolině se nachází údolí ležící jižně od Liptovského Mikuláše v severní části Nízkých Tater. Jeho délka činí 15 km a je součástí Národního parku Nízké Tatry. A právě zde se podařilo paleoantropologovi Andreji Čerňanskému z Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě objevit v těžko přístupné jeskyni první kostru pravěkého ještěra nalezenou na Slovensku..

Ilustrační foto: Pachypleurosaurus (ještěr s tlustými žebry)

V druhohorách, kdy se po zemi procházeli největší doložení plazi naší planety – dinosauři, byla převážná část Slovenska pod mořem.

Jediný doklad o životě tvorů z té doby byl objev stop ve Vysokých Tatrách z roku 1977. Doktoru Čerňanskému se tedy podařil unikátní objev. Spolu s dalšími dvěma kolegy zkušenými geology v jeskyni Štefanová v síni nazvané Eldorádo objevili kostru „pochovanou“ ve vápencovém hrobě.

Není to dinosaurus, ale ještěr

Kostra nejstaršího slovenského obratlovce byla uvězněná ve vápenci starém 245 miliónů let, tedy z doby kdy byla veškerá pevnina spojená v jeden kontinent Pangeu. Vědci nalezené kosti podrobili tomografii a shledali, že se jedná o pozůstatky pachypleurosaura.

Menšího ještěra, který se držel u pobřeží a lovil menší mořské živočichy a ryby. Oproti obrům z té doby měřil jen něco kolem půl metru. Ve vodě byl zdatným plavcem o čemž svědčí stavba vnitřního ucha. Za to na souši se pohyboval dost neobratně. Jedná se o vyhynulý druh živočicha.

Ostrovy vhodné pro ještěry

Podobné nálezy byly dosud uskutečněné v oblasti Švýcarska, Německa, Itálie a také v Číně. Jedná se tedy o první nález na území Západních Karpat. Podle Čerňanského není možné, že by došlo k přemístění kostry.

Obratle a žebra byla totiž zafixována ve vápenci ve správné pozici. „Hornina, v ktorej sme kostru objavili, predstavuje tzv. gutensteinský vápenec. Zdá sa, že pachypleurosaury vyhľadávali práve takéto veľmi slané plytkomorské prostredia.

Nález však poukazuje ešte na jednu vec. Na všetkých ostatných lokalitách vo svete boli tieto plazy viazané na pobrežie. Končatiny pachypleurosaurov boli schopné i pohybu po suchej zemi. Niečo také sa tu ale nepredpokladalo.

Objav pachypleurosaura tak indikuje ešte jednu novú skutočnosť – prítomnosť nejakých, nad hladinu mora vyvýšených oblastí, napríklad v podobe malých ostrovov,“ uzavřel Čerňanský. Nález tedy přinesl i nové poynatky o podobě Pangei v té době a o životě těchto pra-plazů obecně.