Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě. Virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí až k trvalému poškození mozku. Vědci z institutu Ceitec Masarykovy univerzity se proto zaměřili na odhalení struktury tohoto viru a způsobu, jakým ho protilátky v lidském těle ničí. .

Virus klíšťové encefalitidy má inkubační dobu 14 dní až měsíc. Po uplynutí této doby obvykle dochází k rozvoji první fáze onemocnění, během níž se lidé cítí jako při lehké chřipce. Typická je bolest hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů i kloubů.

Po týdnu až dvou příznaky obvykle sami odezní. Pro ty méně šťastné nastává druhá fáze, která se projevuje urputnými bolestmi hlavy provázené horečkami, nevolnostmi a zvracením. Virus napadá nervový systém, což se navenek projevuje ztuhnutím svalů na šíji, svalovým třasem, závratěmi, poruchami paměti a dezorientací.

U některých jedinců takový stav trvá až tři týdny a poté dojde ke zlepšení. Nebezpečí tkví hlavně v trvalých následcích, které může virus způsobit – obrna horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy soustředění, spánku a také deprese a snížená výkonnost.

V extrémních případech může virus klíšťové encefalitidy způsobit svému hostiteli smrt. Lékaři umí pouze mírnit následky onemocnění, ale vyléčit ho neumí. Studium viru klíšťové encefalitidy by tuto skutečnost mohlo změnit.

Ukaž jaký jsi

Virus má membránový obal, na jehož povrchu jsou bílkoviny, na něž se vážou protilátky vytvářené imunitním systémem. „Pro strukturní analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci.

Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ přiblížil práci její hlavní autor Tibor Füzik, který působí ve výzkumné skupině Pavla Plevky zabývající strukturní virologií.

Životní cyklus viru

Struktura virů určuje to, jak infikují buňky, a její podrobné poznání tak může v budoucnu vést například k vytvoření vakcíny nebo léčiva proti klíšťové encefalitidě. Výzkum toho, jak protilátka zabraňuje viru v jeho množení, trval zhruba tři roky a vědci v něm budou dál pokračovat.

„Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ doplnil Füzik.

Další studie Ceitecu

Strukturní virologové z Ceitecu MU se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku.

Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik. Jejich práci nyní zveřejnil prestižní časopis Nature Communications..