Velkého úspěchu dosáhli vědci Univerzity Palackého v Olomouci. Podařilo se jim najít způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra. Ty se zpravidla používají v době poklesu účinnosti antibiotik v lokální antibakteriální léčbě nebo při prevenci vzniku infekcí..
Bakteriím se daří bránit nanostříbru za pomoci speciálního proteinu flagelinu, jenž z okolních nanočástic vytváří shluky. Tím se antibakteriální vlastnosti nanostříbra snižují. Rezistenci je možné překonat přidáním látak, které potlačují tvorbu a uvolňování flagelinu.
Ty se nacházejí kupříkladu v extraktu z granátového jablka. Když se extrakt společně s nanočásticemi stříbra aplikují současně, nedaří se bakteriím tvořit flagelin.
Podle slov děkana lékařské fakulty Univerzity Palackého Milana Koláře pomůže tento objev především lékařům v boji s bakteriálními infekcemi. Rezistence bakterií je totiž v současnosti dosti výrazná. Zbývají tak mnohdy k dispozici jedno nebo dvě antibiotika, které lze aplikovat. Nemusí se ale jednat o ta nejvhodnější, která jsou zapotřebí.
Bakterie se umí velmi dobře adaptovat na nové podmínky, a tak by mohlo být nanostříbro tou správnou zbraní. Nanočástice stříbra se nyní aplikují na kanyly nebo katetry, aby zničili bakterie. Jsou důležité také při léčbě popálenin.
V budoucnosti by při nízkých koncentracích mohlo zlepšit také vlastnosti antibiotik.
Olomoučtí specialisté také vyvinuli technologii, která je chráněná evropským a americkým patentem. Dovoluje ukotvit nanočástice stříbra silnou chemickou vazbou na nejrůznějších materiálech, jako jsou například plast, kov nebo textilie. Antimikrobiální úprava povrchů posléze brání tvorbě bakteriálních filmů.