Vědci z Pardubické univerzity zvláknili kyselinu hyaluronovou

Ze spolupráce profesora Radima Hrdiny, docenta Ladislava Burgerta z Fakulty chemicko-technologické Univerzity v Pardubicích a společnosti Contipro vznikly unikátní kryty ran na bázi kyseliny hyaluronové. Materiál se v současné době testuje a nabízí velice perspektivní aplikace a využití ve farmaceutickém průmyslu.

Hlavní přínos tohoto materiálu tkví v tom, že využívá schopnosti kyseliny hyaluronové přenést biologicky aktivní sloučeniny do kůže nebo organismu. Tím pádem dochází k rychlejší léčbě poranění. Kyselina je běžnou součastí lidského organizmu takže léčbu neprovází žádné alergické reakce. To umožňuje široké použití i u velmi citlivých pacientů. „Kyselina hyaluronová je bio-polymer, který je přirozenou součástí kůže a v lidském organismu kromě jiných funkcí slouží jako přenašeč. V začátku naší spolupráce přišel docent Velebný s nápadem využít této její schopnosti k přenosu biologicky aktivních sloučenin do kůže nebo organismu. A tak jsme začali přemýšlet, jak kyselinu hyaluronovou zvláknit,“ popisuje začátek spolupráce profesor Radim Hrdina z Ústavu organické chemie a technologie.

My jsme se dlouhodobě zabývali barvivy a měli jsme spoustu zkušeností s afinitou sloučenin k vláknům, polysacharidům a proteinům, a tak jsme naši pozornost upnuli na afinitu sloučenin ke kyselině hyaluronové. Kolega Burgert vytvořil vstupní hypotézu, že to je lineární molekula velmi podobná celulóze, proto by mělo být možné z ní vytvořit vlákno. Tak jsme začali společně pracovat na úplně novém projektu zvláknění kyseliny hyaluronové.“ A po sedmi letech došli pardubičtí chemici k přelomovým výsledkům a dvěma zásadním výstupům – umějí vytvořit nekonečné vlákno a staplová mikrovlákna kyseliny hyaluronové!

A vlákno bylo na světě

Nešli přitom cestou vytváření příměsí kyseliny hyaluronové, ale zvolili netradiční řešení ve formě vhodné morfologie mikrovlákna. A jsou jediní, komu se to tímto postupem podařilo. Výsledkem jsou unikátní kryty ran. Právě materiál, který vznikl na bázi staplových vláken a který se zdá být velmi slibný, se v současné době testuje ve společnosti Contipro.Vyšli jsme z technologií, které jsou v textilním průmyslu již dlouho známy – z mokrého zvlákňování a dloužení vláken. Vyvinuli jsme ale nový technologický postup a způsob jejich využití. Výsledný postup vypadá tak, že polymer kyseliny hyaluronové nejprve vstupuje do procesu mokrého zvláknění, během kterého se nejprve rozpustí ve vodní lázni a pak se v proti-rozpouštědle zase vysráží, čímž dojde k vytvoření vlákna,“ popisuje proces zvláknění  Hrdina.

Když to nejde tak, zkusíme to jinak

Aby se však dvojice pardubických vědců k tomuto výsledku dopracovala, musela vymyslet spoustu doplňujících vědeckých triků. Třeba to, že bez tzv. zrací lázně to jednoduše nejde. Bez ní totiž nebyli schopni získat vhodnou strukturu vlákna, která je naprosto zásadní pro navazující proces dloužení, během kterého vlákno získává správnou morfologii, stává se pevným a pružným. Ukázalo se, že tyto mechanické operace hrají obrovskou roli a jejich definice byla hlavním úkolem a přínosem.
Kolegu docenta Burgerta z oddělení syntetických polymerů, vláken a textilní chemie Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek napadlo, že bychom místo klasických textilií mohli vyrobit netkanou textilii, která se vyrábí lisováním stejně jako papír a kterou by bylo možné vyrobit z krátkých staplových mikrovláken. A tak vyrobil svůj vlastní stroj na jejich výrobu. Lisováním a následným sušením vznikla netkaná textilie. Když jsme se na její vlákna dívali pod mikroskopem, zjistili jsme, že jsme vytvořili velmi dobré, pružné a pevné mikrovlákno,“ dodává profesor Hrdina.

Uvedení na trh není jednoduché

Později vědci zjistili, že všechny tyto fáze musí mít specificky nastavené podmínky, jinak není možné vytvořit dobrý výsledek. Precizace technologických postupů umožnila připravit listy velmi pevného a pružného hyaluronového papíru, které mají váhu 5 g/m² a jsou tak ideální pro využití ve zdravotnictví. Když se proces navíc provede mechanicky správně, jsou schopni dostat se až na nanovlákna. Z jejich původního prototypu následně firma Contipro v Dolní Dobrouči vyrobila poloprovozní stroj, který má rozměry kancelářského stolu a slouží k výrobě tohoto materiálu.

Takto vytvořený, velice slibný a perspektivní materiál vytvořený na bázi staplových vláken se podrobuje dalšímu testování a hledají se jeho vhodné a možné aplikace. Uvedení materiálu pro běžné využití v nemocnicích není vůbec jednoduché. Společnost s odborníky proto pracují na jeho zavedení.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pro diagnózu na toaletu?

Pro diagnózu na toaletu?

Výzkumníci z Rochesterského technologického institutu v USA sestavili...
Během spánku náš mozek vystřídá 19 různých fází!

Během spánku náš mozek vystřídá 19...

S nejnovějším výzkumem na poli mozkové aktivity během spánku přišli...
První primát na světě, který se narodil za použití techniky zmrazených tkání varlat

První primát na světě, který se...

Vědci z USA a Kanady poprvé použili kryokonzervovanou testikulární tkáň...
Počty lidí s tuberkulózou v Česku klesly

Počty lidí s tuberkulózou...

Brzy uplyne 137 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil...
Brucelóza zpátky v Česku

Brucelóza zpátky v Česku

Vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění původně hospodářských přežvýkavých zvířat...
Spolupráce pacienta s lékařem je na prvním místě

Spolupráce pacienta s lékařem je na...

25. března odstartuje ve 150 ambulancích po celé ČR projekt Týden adherence, jehož...
Zelený čaj: Bojovník proti obezitě

Zelený čaj: Bojovník proti obezitě

Výsledky nedávné americké studie definitivně potvrdily předpoklad, že zelený...
Avokádem proti zánětu

Avokádem proti zánětu

Zařazujete čas od času do svého jídelníčku avokádo? Pak dobře děláte! Podle...
Italové musí opět očkovat

Italové musí opět očkovat

Od 12. března italští zákonodárci opět vrátili očkování mezi povinné. V případě...
Vědci se vyslovili proti užívání nástrojů pro úpravu DNA

Vědci se vyslovili proti užívání...

Před čtyřmi měsíci se v Číně narodila geneticky modifikovaná dvojčata Lulu a Nana....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pivo před vínem: Lidové moudro pod vědeckým drobnohledem

Pivo před vínem: Lidové moudro pod...

Staré hospodské moudro říká, že pivo a víno se nekombinuje. Pokud k...
Na dne jezera Michigan spočívá obrovský mramorový krucifix!

Na dne jezera Michigan spočívá...

Na dne jezera Michigan ve hloubce asi sedm metrů spočívá na kamenitém dně...
Jací jsou největší zvířecí cestovatelé?

Jací jsou největší zvířecí...

Migraci můžeme pozorovat u všech velkých zvířecích skupin, ať už ve...
Legendy Divokého západu: Znáte nejznámější pistolníky?

Legendy Divokého západu: Znáte...

Pustá prérie, kovbojové, drsní šerifové, indiáni a divoké pitky v saloonech....
Víte, které potraviny ničí naše zuby?

Víte, které potraviny ničí naše...

Zuby přicházejí jako první do kontaktu s jídlem a pitím. Jejich konzumace...
Bez klobouku bos? Fenomén barefootingu

Bez klobouku bos? Fenomén...

Vidět ženu ve společnosti bez bot ještě donedávna znamenalo, že...
Přehledně: 6 největších brouků světa

Přehledně: 6 největších brouků...

Zástupci hmyzího řádu brouků (Coleoptera) jakoby představovali jakési „hřiště“,...
Benátky volají SOS: Klenot omývaný a týraný vodou

Benátky volají SOS: Klenot omývaný...

Patří k místům, jak vystřiženým z červené knihovny, kde se to v minulosti...
Bipolární porucha: Jednou ráj, jindy peklo!

Bipolární porucha: Jednou ráj,...

Lékařskou hantýrkou bipolární porucha, dříve známá pod názvem maniodepresivní psychóza...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.