Foto: Český Krumlov – na otcovském hradě v českém Krumlově strávila Perchta šťastné mládí

Výstavu pořádá Národní památkový ústav ve spolupráci s Národní galerií v Praze. Vystavené originály Perchtiných dopisů budou v paláci k vidění do konce února. Poté je nahradí faksimile (kopie) a vzácné originály se vrátí do Státního oblastního archivu v Třeboni, který je za účelem výstavy mimo území Jihočeského kraje zapůjčil vůbec poprvé.

Bílá paní z Rožnberka

Dopisy tak na výstavě doplní nejstarší Perchtin portrét vytvořený na přání vzdálených potomků jejího rodu. Perchtu z Rožnberka (1429 – 1476) provdal její otec za Jana z Lichtenštejna. Ovdovělého hrubiána, se kterým se Perchtě moc dobře nežilo.

Dozajista k tomu přispěly i sestra a matka zesnulé první ženy Jana z Lichtenštejna, které ji ztrpčovaly život, jak mohly. A tak Perchta posílala otci a bratrovi prosebné dopisy, kde je žádala o pomoc. Po smrti manžela se vrátila ke svému rodu a pečovala o chudé.

Podle legendy se po smrti zjevovala na rožmberských panstvích jako bílá paní a starala se o děti.

Foto: Národní památkový ústav – Údajný portrét Perchty z Rožmberka, 16. století,      autor neznámý

Osobnosti vypráví příběhy pomocí hmotné kultury

Výstava Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty představuje výběr z dochovaných renesančních portrétů ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Medailonky věnované mnohým slavným rodům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance, protestantské i katolické a jejich životní příběhy.

České a moravské šlechtické rody připomínají heraldické a genealogické památky, archiválie, předměty uměleckého řemesla. Vystavené soubory rozšiřují také vybrané renesanční portréty, které do zámeckých sbírek přinesly aristokratické rody usazené v Čechách a na Moravě v pozdějších staletích.

Foto: Národní památkový ústav – Originál dopisu Perchty Lichtenštejnské z Rožmberka