Bude v českých zemích voda nad zlato?

To, co se Středoevropanovi ještě před pár lety zdálo nemožné, se pomalu stává skutečností. Už nejen subsaharská Afrika či jižní Evropa bojují s nedostatkem vody. Tento problém se začíná bytostně týkat i krajiny mezi Krkonošemi a Šumavou.

Což o to, roční úhrn srážek je v našich končinách léta stejný a neměnný. Ale průšvih je, že se mění jejich sezónní rozložení. Sucha střídají přívalové deště, a to má pro podzemní prameny fatální následky.

Navíc jsou v některých krajích srážky čím dál vzácnější. „Prostorové rozložení srážek bylo v roce 2016 značně nerovnoměrné. Zatímco na východě Čech v Královéhradeckém a Pardubickém kraji napadlo pouze 75 a 80 procent normálu, v některých krajích byly srážkové úhrny vyšší než normál 1961–1990,“ praví se v pravidelné roční zprávě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Válka o vodní zdroje není v lidské historii neznámým pojmem. Již v roce 2525 před naším letopočtem se do takového konfliktu dostaly dva sumerské městské státy Umma a Lagash mezi řekami Eufrat a Tigris.

Ani v současnosti se takový konflikt nedá vyloučit, hrozí zejména na Blízkém východě. Rizikovou oblastí je i Egypt, který je, co se týče vody, zcela závislý na řece Nil. Mezi další lokality ohrožené nedostatkem vody patří některé čínské kraje, Indie, okolí Aralského jezera, Střední východ a samozřejmě subsaharská Afrika.

Ostatně slavný spisovatel Mark Twain kdysi prohlásil: „Whisky je určena k tomu, aby se pila, a voda k tomu, aby se o ni bojovalo.“ Podle českých hydrometeorologů však nedostatek vody nehrozí jen oblastem, které obepíná poušť a spaluje horké Slunce.

Klimatické změny mají vliv i na kdysi pohodový a mírný pás, ve kterém leží Česká republika. Teplejší podnebí vede k tomu, že voda se z půdy vypařuje rychleji, což pochopitelně způsobuje sucho. Že se nejedná o žádný výmysl vědců, potvrzují tvrdá data: rok 2016 byl teplotně silně nadprůměrný.

Průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než normál v letech 1961 až 1990. A letošek? Pražská stanice Klementinum, kde se měření provádějí od roku 1775, zaznamenala, že letošní léto bylo o 2,7 stupně teplejší, než dlouhodobý průměr

Česká republika má do značné míry smůlu v tom, že na její území žádná voda nepřitéká, pouze z něj odtéká. Suchem nejvíce trpí východní část Čech, Žatecko a jižní a střední Morava. Měření ukazují, že zásoby podzemních vod ubývají, zejména kvůli nedostatku sněhu v zimním období.

Přívalové deště, které jsou v našich krajích čím dál častějším jevem, zásoby podzemních vod nedoplní. Voda z podobných srážek se totiž do vyprahlé půdy nevsákne, jen po ní steče do koryt potoků a řek, což ve svých důsledcích vede k záplavám.

Ty už začínají být běžnou součástí životů obyvatel české kotliny. K povodním rovněž přispívá i to, jak Češi se svou půdou nakládají. Širé lány či vybetonované parcely pro velkosklady, to je pro záplavy doslova ráj.

Erozí poškozená půda, jak v lese, tak na polích, má proti normálu jen poloviční schopnost vodu v sobě udržet.

Z globálního hlediska je největším „žroutem“ vody zemědělství. To ročně využívá 70 % pitné vody, v Africe dokonce 90 %. Měnící se klima bude nutit zemědělce, aby podle něj přizpůsobili svou práci. Podle vědců z ČHMÚ se více zemědělskou oblastí může stát Vysočina.

Zde má být vody přece jen více než v jiných oblastech, ovšem půda zde není tak kvalitní. V níže položených krajích pak zemědělci budou chtě nechtě začít pěstovat plodiny, které nejsou na vodu tolik náročné, například čirok.

Češi budou také v nejbližší budoucnosti muset ustoupit i od luxusu, jakým je splachování pomocí pitné vody. K podobným účelům bohatě postačí voda dešťová. Stát sice již spustil program „dešťovka“, který má umožnit v českých obcích stavět nádrže na dešťovou vodu, ten se však zatím rozjíždí velmi zvolna… Poslední ranou do vazu českému vodnímu hospodářství by pak byla výstavba megalomanských staveb typu kanál Dunaj – Odra – Labe.

O této stavbě sice snil Karel IV. či Antonín Baťa, ani jeden z nich však nemohl mít v ruce studie zpracovávající následky vzniku takového kolosu. „Výstavba kanálu Dunaj–Odra–Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění,“ praví se ve stanovisku komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Africké horské lesy zadržují více...

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe...

Ingenuity se na Marsu daří

Ačkoliv se to na první pohled může zdát zanedbatelné, malý...

5G sítě povýší kulturu i sport

Online debata odborníků z oblasti Smart Cities za podpory Ministerstva pro...

Odolají klimatické změně?

Korálové útesy jsou jedním z unikátních organismů, které jsou v současné době...

Nakupování budoucnosti se...

V poslední době jsme se mohli seznámit s výsledky práce českých...

Moderní technologie chrání...

Národní muzeum v Praze, hrad a zámek v Českém Krumlově, Zlatá bula sicilská v...

Odpadní termoplasty se stávají...

Při výrobě a zpracování plastů vznikají různé polymerní typy odpadů, pro které zatím...

Technologie snižuje pracovní stres

Společnost Dell Technologies studuje potřeby zákazníků a jejich...

Když se z UFO vyklube raroh…

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zpochybňované pronásledování: Vyhnali Atéňané filozofa Protagora z města?

Zpochybňované pronásledování:...

„Pokud jde o bohy, nemám žádnou možnost zjistit, zda existují, či nikoli, nebo...
Paterčata Dionneova: Život ve výběhu i v domě hrůzy

Paterčata Dionneova: Život ve...

Yvonne, Cécile, Annette, Émilie a Marie. Narodí se jako identická paterčata a...
Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s největším ciferníkem, observatoří i vědeckým centrem

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s...

Supermoderní věž se zlatým půlměsícem na vrcholu má obří ciferník, který...
Vstřícnost k Čechům se nevyplácí: Jméno historika přibili na šibenici

Vstřícnost k Čechům se nevyplácí:...

Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und...
Doba chytrých veverek a padajících vlasů. Co jste netušili o podzimu?

Doba chytrých veverek a padajících...

Někdo ho miluje, někdo nesnáší. O období, kdy příroda po dlouhé letní party...
Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.