Bude v českých zemích voda nad zlato?

To, co se Středoevropanovi ještě před pár lety zdálo nemožné, se pomalu stává skutečností. Už nejen subsaharská Afrika či jižní Evropa bojují s nedostatkem vody. Tento problém se začíná bytostně týkat i krajiny mezi Krkonošemi a Šumavou.
Což o to, roční úhrn srážek je v našich končinách léta stejný a neměnný. Ale průšvih je, že se mění jejich sezónní rozložení. Sucha střídají přívalové deště, a to má pro podzemní prameny fatální následky. Navíc jsou v některých krajích srážky čím dál vzácnější.
„Prostorové rozložení srážek bylo v roce 2016 značně nerovnoměrné. Zatímco na východě Čech v Královéhradeckém a Pardubickém kraji napadlo pouze 75 a 80 procent normálu, v některých krajích byly srážkové úhrny vyšší než normál 1961–1990,“ praví se v pravidelné roční zprávě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Válka o vodní zdroje není v lidské historii neznámým pojmem. Již v roce 2525 před naším letopočtem se do takového konfliktu dostaly dva sumerské městské státy Umma a Lagash mezi řekami Eufrat a Tigris. Ani v současnosti se takový konflikt nedá vyloučit, hrozí zejména na Blízkém východě.
Rizikovou oblastí je i Egypt, který je, co se týče vody, zcela závislý na řece Nil. Mezi další lokality ohrožené nedostatkem vody patří některé čínské kraje, Indie, okolí Aralského jezera, Střední východ a samozřejmě subsaharská Afrika. Ostatně slavný spisovatel Mark Twain kdysi prohlásil: „Whisky je určena k tomu, aby se pila, a voda k tomu, aby se o ni bojovalo.“
Podle českých hydrometeorologů však nedostatek vody nehrozí jen oblastem, které obepíná poušť a spaluje horké Slunce. Klimatické změny mají vliv i na kdysi pohodový a mírný pás, ve kterém leží Česká republika.
Teplejší podnebí vede k tomu, že voda se z půdy vypařuje rychleji, což pochopitelně způsobuje sucho. Že se nejedná o žádný výmysl vědců, potvrzují tvrdá data: rok 2016 byl teplotně silně nadprůměrný. Průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než normál v letech 1961 až 1990. A letošek? Pražská stanice Klementinum, kde se měření provádějí od roku 1775, zaznamenala, že letošní léto bylo o 2,7 stupně teplejší, než dlouhodobý průměr

Česká republika má do značné míry smůlu v tom, že na její území žádná voda nepřitéká, pouze z něj odtéká. Suchem nejvíce trpí východní část Čech, Žatecko a jižní a střední Morava. Měření ukazují, že zásoby podzemních vod ubývají, zejména kvůli nedostatku sněhu v zimním období.
Přívalové deště, které jsou v našich krajích čím dál častějším jevem, zásoby podzemních vod nedoplní. Voda z podobných srážek se totiž do vyprahlé půdy nevsákne, jen po ní steče do koryt potoků a řek, což ve svých důsledcích vede k záplavám. Ty už začínají být běžnou součástí životů obyvatel české kotliny.
K povodním rovněž přispívá i to, jak Češi se svou půdou nakládají. Širé lány či vybetonované parcely pro velkosklady, to je pro záplavy doslova ráj. Erozí poškozená půda, jak v lese, tak na polích, má proti normálu jen poloviční schopnost vodu v sobě udržet.

Z globálního hlediska je největším „žroutem“ vody zemědělství. To ročně využívá 70 % pitné vody, v Africe dokonce 90 %. Měnící se klima bude nutit zemědělce, aby podle něj přizpůsobili svou práci.
Podle vědců z ČHMÚ se více zemědělskou oblastí může stát Vysočina. Zde má být vody přece jen více než v jiných oblastech, ovšem půda zde není tak kvalitní. V níže položených krajích pak zemědělci budou chtě nechtě začít pěstovat plodiny, které nejsou na vodu tolik náročné, například čirok.
Češi budou také v nejbližší budoucnosti muset ustoupit i od luxusu, jakým je splachování pomocí pitné vody. K podobným účelům bohatě postačí voda dešťová. Stát sice již spustil program „dešťovka“, který má umožnit v českých obcích stavět nádrže na dešťovou vodu, ten se však zatím rozjíždí velmi zvolna…
Poslední ranou do vazu českému vodnímu hospodářství by pak byla výstavba megalomanských staveb typu kanál Dunaj – Odra – Labe. O této stavbě sice snil Karel IV. či Antonín Baťa, ani jeden z nich však nemohl mít v ruce studie zpracovávající následky vzniku takového kolosu. „Výstavba kanálu Dunaj–Odra–Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění,“ praví se ve stanovisku komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

 

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Světlá budoucnost pro postižené? Nová technologie by jim mohla umožnit rychlejší reakce

Světlá budoucnost pro postižené?...

U průměrného člověka je k reakci na zrakový podnět potřeba asi...
Číňané válčí se stavbou své první domácí letadlové lodi

Číňané válčí se stavbou své první...

Všechny země, které už si vlastní letadlovou loď postavily nebo se o to...
V Praze vybudují nové centrum pro špičkovou fyziku

V Praze vybudují nové centrum pro...

Vědecké centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek za téměř...
Vodka z Černobylu

Vodka z Černobylu

Odborníci vyrobili vodku, jež nese název ATOMIK, ta obsahuje obiloviny...
Užíval jste marihuanu? Dýchněte si!

Užíval jste marihuanu? Dýchněte si!

Pokud mají policisté podezření na provinilce pod vlivem alkoholu, tak mu...
Americká armáda pracuje na ochranné výstroji z 3D tiskárny

Americká armáda pracuje na...

Protože logistika bývá během vojenských operací tím největším problémem, bylo...
Jed proti hrabošům se zatím plošně aktivovat nebude

Jed proti hrabošům se zatím...

Ministerstvo zemědělství po kritice odborníků, veřejnosti a Ministerstva životního...
K zubaři bez strachu z bolesti?

K zubaři bez strachu z bolesti?

Vědci z University of Plymouth přišli s výzkumem kmenových buněk. Podle...
Speciální ponorky možná budou zaledňovat Arktidu. Někteří odborníci jsou proti

Speciální ponorky možná budou...

Co s problematikou tání arktických ledovců? Skupina indonéských designérů...
OLED televize

OLED televize

Není tomu až tak dávno, kdy jsme si pod pojmem televize mohli...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Erich Priebke: Do svých vojáků nalije koňak a poté vyráží vraždit

Erich Priebke: Do svých vojáků nalije...

Čtyřiadvacátý březnový den roku 1944 se stane bolavým dnem italských...
K zubaři bez strachu z bolesti

K zubaři bez strachu z bolesti

Vědci z University of Plymouth přišli s výzkumem kmenových buněk. Podle...
Pozůstatky největšího papouška byly nalezeny na Novém Zélandu

Pozůstatky největšího papouška...

Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové....
Voják Paul Newman má z pekla štěstí: Modrookého frajera zachrání uši

Voják Paul Newman má z pekla štěstí:...

S trochou nadsázky se dá říct, že válku přivítá s otevřenou náručí. Vidí...
Leo Major: Hrdina, nebo šílenec? Sám osvobodí celé město

Leo Major: Hrdina, nebo šílenec?...

Druhá světová válka zná mnoho hrdinských činů a mnoho hrdinů. Ovšem...
Speciální schopnost: Vědci „naočkovali“ myším noční vidění

Speciální schopnost: Vědci...

Kdo by nechtěl vidět svět v nových barvách a dimenzích? Možnost, jak toho...
Takhle vypadají skutečná létající auta

Takhle vypadají skutečná...

S létajícími auty se lidé měli dlouhou dobu možnost setkat tak...
Tour de márnice: Přijďte si přivonět k nebožtíkům!

Tour de márnice: Přijďte si...

V zatuchlém, malém kamrlíku bez oken se tísní skupinka zvědavců. Všichni si...
Rychlost odlesňování v Brazílii se zvýšila

Rychlost odlesňování v Brazílii se...

Podle nejnovějších analýz vydaných Národním ústavem pro výzkum vesmíru (INPE) byla...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.