Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý živočišný druh má svého parazita. Vynalézavost parazitů nezná mezí, jsou schopni se uhnízdit kdekoliv. Třeba i v mozku….

Příběh o škvorovi, který vleze do ucha a vyžere půlku mozku, patří do říše legend a bájí. Škvor sice neoplývá žádnou vysokou inteligencí, ale celkem snadno si dokáže spočítat, že v uchu a posléze v mozku by se bůhvíjak dobře neměl.

To jiní živočichové naopak tuší, že právě mozek, a to i ten lidský, je pro ně tím, čím je pro medvěda grizzlyho řeka plná táhnoucích lososů….

Toxoplazmóza je nebezpečná nemoc, která ohrožuje především těhotné ženy. Ovšem zárodky jejího původce prvoka toxoplasma gondii má v sobě každý třetí Čech. Drtivá většina z nich o tom nemá ani zdání. Akutní toxoplasmóza se projeví podobně jako chřipka, pak se přesune do trvalého latentního stadia.

Toxoplasa se může množit jen v trávicím traktu kočkovitých šelem, proto roli mezihostitelů hrají především hlodavci. Těm prvok udělá v hlavě nepořádek a nutí je se vystavovat nebezpečí v podobě střetnutí s hladovou šelmou.

Když už se toxoplasma dostane do lidského mozku, i zde umí způsobit neplechu. Kočka člověka nesežere, ale kdo je pro lidi největší agresor? Opět člověk!

A tak podle výzkumu českých vědců z Přírodovědecké fakulty UK cizopasník způsobí to, že jeho hostitel se promění v beránka, který na sobě nechá od jiných dříví štípat. Lidem s latentní toxoplasmózou hrozí až čtyřikrát vyšší riziko dopravní nehody.

Jiné studie pak upozorňují na možnou souvislost toxoplasmózy s Parkinsonovou chorobou.

Byť se člověk cítí pánem tvorstva, stačí pár prvoků, aby jej poslali zpátky na pevnou zem. Jeden z takových prvoků se jmenuje Naegleria fowleri. Zatímco toxoplasma v mozku jen tak přežívá, byť jej částečně ovlivňuje, je Naegleria fowleri mnohem zákeřnější.

Ne nadarmo jí biologové přezdívají mozkožravec. Tato améba je extrémně nebezpečná, vždyť její útok nepřežije 98 % nakažených lidí.

Do útrob člověka se dostává skrze dýchací cesty při koupání v kontaminované vodě. A pak už tvrdě míří za svým cílem a tím je… Ano, mozek.

Prvok se totiž živí neurony, a to na lidské nervové soustavě musí zanechat nějaké stopy. Objeví se bolesti hlavy, nevolnost, zvracení. Jak nervové buňky mizí, postiženého pronásledují halucinace a vážné psychické problémy. Smrt pak na sebe nenechá dlouho čekat….

Naštěstí jsou tyto případy velmi vzácné, ročně by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Avšak pozor, nejedná se o parazita, který by byl charakteristický pro vzdálené tropy. K největší světové epidemii, kde hlavní úlohu tato nebezpečná améba sehrála, došlo v 60. letech minulého století v Československu. Zahynulo tehdy 16 lidí, kteří se nakazili v krytém bazénu v Ústí nad Labem….

Mít v sobě tasemnici není rozhodně nic, co by člověk vyhledával. Tasemnice se obvykle uhnízdí v trávicí soustavě, ale občas vleze i jinam. Třeba do mozku. Bylo zaznamenáno několik případů, kdy tasemnice v lidské hlavě dorostla do slušné délky deseti centimetrů.

Nebezpečné jsou pro mozek i virové infekce. Lymskou boreliózu i encefalitidu přenáší klíště obecné. Lymská borelióza má inkubační dobu tři až 30 dnů. Varovným signálem je červený flek v místě přisátí parazita.

Skvrna se postupně rozšíří na velikost minimálně pět centimetrů a uvnitř zbělá. Onemocnění má celou řadu průvodních projevů přes neurologické, kožní až po kloubní. Očkovací látka zatím neexistuje, v počátečním stádiu je však nemoc léčitelná antibiotiky.

Aby klíště přeneslo borelie na člověka, musí sát mnoho hodin. Pokud se tedy podaří nalézt klíště brzy po zakousnutí a odstranit je, tak se velmi pravděpodobně nákaza nepřenese.

To na encefalitidu očkování existuje, a to je také jediná obrana proti této nemoci. Encefalitida je akutní virové onemocnění postihující nervovou tkáň. Častěji, přibližně jedenapůlkrát, onemocní muži než ženy.

Nejohroženější jsou lidé nad 50 let. Nejvíce lidí onemocní v červenci, avšak stále častěji, a to již skoro ve čtvrtině případů, nástup nemoci přichází i v jarních či podzimních měsících.

Nemoc má dvě fáze. Zprvu se objeví typické chřipkové příznaky jako teplota, bolest svalů, kloubů a hlavy. Asi u 10 % lidí se s odstupem projeví nejrůznější neurologické příznaky, například ostré bolesti hlavy či závratě. Umírá jedno až dvě procenta nakažených, opět třikrát častěji muži než ženy.