7 bludů, které se vžily do obecného povědomí

Některé věci bývají vnímány jako obecná pravda. Ale, jak to tak bývá, svět je barevnější a složitější a ne vše se jeví tak, jako na první pohled.

Zapomeňte na Jerryho!
Blud: Myši jsou posedlé sýrem
Skutečnost: Sýr může být pro myši nebezpečný
Jistě jste viděli svého času velice oblíbené kreslené americké grotesky, v nichž se neustále honila nesourodá dvojice tvořená kocourem Tomem a myšákem Jerrym. A kromě mlácení nešťastného Toma, se malý myšák vydatně posiloval sýrem.
Vybaveni znalostmi, které v nás kromě animovaných grotesek, posílila i škola, přistoupíme k lapání myši, která nám pobíhá po bytě. „K tomu přece postačí pastička a kousek sýra,“ říká se. To je ovšem blud jako hrom!
Vždyť taková myš ve svém přirozeném prostředí o zpracované kravské mléko ani nezavadí. Mnohem raději si pochutná na cereáliích, různých semenech, na zrní nebo na ovoci. Pro některé myši může být laktóza dokonce smrtelně nebezpečná.
Všeobecně zažitou představu o myši, která miluje sýr, ve svém výzkumu vyvrátili i vědci z univerzity v britském Manchesteru. Podle nich je takový obraz stejně scestný jako všeobecně rozšířená pověra o ježkovi, který si na svých bodlinách nese jablko. Ovšem ježek by sýrem vzhledem k obsahu bílkovin nepohrdl.
Britští badatelé prokázali, že myši dokonce odmítají pozřít potraviny, které po sýru jen voní či chutnají, i když jej ve skutečnosti neobsahují.

Když jsou bodyguardi vysocí
Blud: Napoleon byl malého vzrůstu
Skutečnost: Ve své době byla jeho výška mírně nadprůměrná
Občas se o někom tvrdí, že trpí tzv. napoleonským komplexem. Platí to o mužích menšího vzrůstu, kteří mají diktátorské sklony, a kompenzují si tak komplex méněcennosti. Původcem tohoto pojmu je rakouský psycholog Alfred Adler (1870 – 1937).
Jenže, francouzský vládce Napoleon Bonaparte (1769 – 1821) tak úplně malý nebyl. Měřil 168 centimetrů, což na přelomu 18. a 19. století byla ve Francii dokonce mírně nadprůměrná výška.
Pokud se 180 centimetrů vysoký muž postaví mezi urostlé habány hrající basketbal, vypadá jako trpaslíček. A s Napoleonem to bylo podobné. Korsický dobyvatel býval obvykle obklopen svou tělesnou stráží. K členství v této elitní gardě byla nutná výška alespoň šest stop, tedy necelých 183 centimetrů. Nelze se tedy divit, že svému okolí se Napoleon jevil jako malý.

Edison byl tvrdý obchodník
Blud: Vynálezcem žárovky byl Edison
Skutečnost: První žárovku sestrojil německý hodinář Göbel
Role Tomáše Alvy Edisona (1847 – 1931) se v dějinách vědy dost přeceňuje. On byl především podnikatel a obchodník. Řadu vynálezů, které si nechal patentovat, vymysleli jeho podřízení, nebo dokonce úplně cizí lidé, jimž jejich ideu jednoduše ukradl. To je i případ slavné žárovky.
Skutečným vynálezcem žárovky je Evropan, konkrétně německý hodinář Heinrich Göbel (1818 – 1893). Když mu bylo 31 let, zkusil štěstí v Novém světě, jak se tehdy Americe říkalo. V New Yorku si otevřel hodinářský obchod a kromě hodinek vyráběl tlakoměry a uměl také vyčerpávat vzduch ze skleněných baněk a zatavovat do nich přívodní dráty.
A tak se stalo, že již v roce 1854 Göbel sestrojil funkční žárovku. Do skleněné baňky vložil zuhelnatělé bambusové vlákno a nový vynález dokázal svítit až 220 hodin. Edisonova žárovka byla té Göbelově podobná, měla však sotva poloviční výdrž. A přesto, že Edison vyrobil žárovku až v roce 1879, soudy přikleply patent jemu.

Jak je to s chuťovými pohárky?
Blud: Různá místa jazyka vnímají různé chutě
Skutečnost: Všechny chutě vnímáme celým jazykem
Na sladkosti je prý nejcitlivější špička jazyka, na slané okraje a na hořké zadní část. Kdepak. Všechny chutě vnímáme po celém jazyku, jen občas se najdou lidé, kteří mají některou část tohoto svalu poněkud citlivější. To je dáno i tím, že počet receptorů citlivých na chuť, které jsou umístěny v chuťových pohárcích, značně kolísá. Najdou se lidé, kteří jich mají jen 500, ale mezi námi žijí i magnáti, kteří se mohou pochlubit dvacetinásobně větším počtem. Takový člověk je pak ideálním degustátorem, neboli ochutnávačem.

Rohy byly nepraktické
Blud: Vikinga poznáte podle rohů
Skutečnost: Vikingové rohaté přilby nenosili
Když padne slovo o Vikinzích, člověk si okamžitě představí urostlého nelítostného bojovníka, jehož hlavním poznávacím znamením je helma s rohy. Jenže takový roh na helmě je docela nepraktická věc. Při seknutí mečem by jej zadržel, případně by útočník mohl takovému rohatci díky páce mezi mečem a rohem zlomit vaz. Zkrátka a dobře, archeologické výzkumy tento mýtus už dávno vyvrátily, Vikingové rohaté přilby nenosili. Jde o mýtus, který se prvně objevil v době romantismu.
To ovšem neznamená, že tento národ při konfliktech žádnou ochranu hlavy nepoužíval. Vikinští válečníci dokonce používali několik druhů přileb. Některé byly polokruhové s lícnicemi, nánosníkem a s ochranou očí. Jiné byly kónické, oblé s obrubou. Takový tvar hlavu chrání především tím, že případná sečná rána po přilbě jednoduše sjede. Nicméně, vzhledem k archeologickým nálezům je zřejmé, že helma byla výsadou jen některých Vikingů, protože jejich objevy se počítají sotva na desítky.

Darwin to neřekl
Blud: Člověk se vyvinul z opice
Skutečnost: Kdysi existoval společný předek
Tu a tam se nějaký přecitlivělý člověk ve svém blogu rozčílí, že on tedy rozhodně z opice nepochází. A má pravdu, vždyť Charles Darwin (1809 – 1882) a ostatní evolucionisté nic takového netvrdí. Naším předkem skutečně nebyl makak, šimpanz nebo kočkodan. Jde jen o to, že kdysi dávno náš druh a dejme tomu druh goril měl společného předka.
Lidská evoluce je záležitost složitá a náš časopis o ní psal již v mnoha článcích. Navíc, každým rokem dochází k nálezům nových kosterních pozůstatků, které sice odpovídají na desítky dotazů, ale zároveň kladou stovky dalších otázek.
Podle vědců se lidé nevyvinuli z předchůdců dnešních šimpanzů, ale šimpanzi a lidé mají společného předka. Oba druhy se pak v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně.

Když je čtyřka jedničkou
Blud: Einstein propadal ve škole
Skutečnost: Tehdy se známkovalo obráceně
Drahé ratolesti, které přijdou občas ze školy s pětkou z matematiky či fyziky, rády tvrdívají, že Albert Einstein (1879 – 1955) také propadal. Jenže malý Albert naopak ve škole zářil. Vždyť ve svých dvanácti letech ovládal fyziku lépe, než jeho učitelé!
Pravda, dostával spoustu čtyřek, jenže v dobách jeho studia byla v německém školském systému čtyřka nejlepší známkou a jednička nejhorší. Když se pak Einsteinovi američtí životopisci šťourali v jeho mládí, tyto čtyřky označili za známku D, která za velkou louží značí propadnutí. Takže milá dítka mají opět o výmluvu méně.

 

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Kojenecké exkrementy se zaslouží o zdravější uzeniny

Kojenecké exkrementy se zaslouží o...

Nová vědecká studie ve Španělsku se snaží řešit problematiku nezdravých...
Nepříjemná vzpomínka pro skotské vědce: Několik desetiletí trvající studie zkrachovala

Nepříjemná vzpomínka pro skotské...

Vědci ve Skotsku přišli v roce 1950 se smělým ale zajímavým nápadem...
Continental představil novou technologii nabíjení elektromobilů

Continental představil novou...

Bezdrátové nabíjení elektroaut už není pouze sci-fi. Pokouší se o něj...
Newyorský památník připomíná tragédii, která se nikdy nestala

Newyorský památník připomíná...

V nejlidnatějším městě Spojených států lze narazit na celou řadu...
Ústecká zoo hlásí teraristický úspěch

Ústecká zoo hlásí teraristický...

V Zoo Ústí nad Labem se podařil odchov celoevropského významu! Úspěšným...
Vědci ví, co zabilo miliony Mexičanů v šestnáctém století

Vědci ví, co zabilo miliony Mexičanů...

Na jihu dnešního Mexika v 16. století řádila záhadná nemoc, která usmrtila...
Orangutani objevili lék na bolavé končetiny

Orangutani objevili lék na bolavé...

Jakkoliv zní titulek zvláštně, je tomu skutečně tak. Prestižní odborný časopis...
Divocí koně z Milovic ochrání rezervace ve východních Čechách

Divocí koně z Milovic ochrání...

Není tajemstvím, že se ve středočeských Milovicích nacházejí divocí koně. Navíc...
Počet horských goril ve Rwandě roste

Počet horských goril ve Rwandě...

Gorila horská (Gorilla beringei beringei) patří mezi nejohroženější druhy...
Známe nejlepší deskové hry, které zaručeně potrápí váš mozek

Známe nejlepší deskové hry, které...

Bolí vás oči z neustálého koukání do počítače? Udělejte změnu a užijte...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Řídil otec vlasti Karel IV. svůj život i stát podle hvězd?

Řídil otec vlasti Karel IV. svůj...

Astrální prvky v sobě ukrývá doslova každý počin českého krále a...
VIDEO: Neuvěřitelné triky s Fidget spinnerem!

VIDEO: Neuvěřitelné triky s...

Loni dorazil do České republiky fenomén jménem Fidget...
Ruský car Ivan IV. Hrozný: Lhářku utopil v rybníku

Ruský car Ivan IV. Hrozný: Lhářku...

Rozčilený ruský car Ivan IV. Hrozný korzuje po své komnatě. Je vzteky...
Vzácný úkaz: Galaxie z doby, kdy byl vesmír ještě v plenkách!

Vzácný úkaz: Galaxie z doby, kdy byl...

To, co se na první pohled zdálo jako vzácný objev rozměrné a staré...
Tajuplný Sandy Island: Ostrov, který zmizel!

Tajuplný Sandy Island: Ostrov,...

Mezi námořnické záhady patří i přízračné ostrovy, které se objevují a zase...
Pád Konstantinopole: Osmané ve městě řádili tři dny!

Pád Konstantinopole: Osmané ve...

Stovky lidí, včetně byzantského císaře Konstantina XI. a předních velmožů říše, se tísní v...
Věčná záhada vědy: Jak funguje mozek?

Věčná záhada vědy: Jak funguje...

Buněčná biologie, psychologie, kybernetika, filozofie, všechny tyto obory mimo...
Kostel v Malawi: Když jdou amatéři do akce

Kostel v Malawi: Když jdou...

Jak se stavěla první trvalá křesťanská stavba mezi Nilem a Zambezi?...
Byl astrolog Rudolfa II. „císařův ďábelský našeptávač“?

Byl astrolog Rudolfa II. „císařův...

Studium oblohy a jejího vlivu na člověka je vášní císaře Rudolfa II....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.