Existuje-li nějaký vesmírný aparát, která by si zasloužil nést čestný titul „Kosmický dříč“, byla by to jistě sonda Cassini. Vždyť do kosmu se vydala již před dvaceti lety v roce 1997 a pátou planetu sluneční soustavy Saturn zkoumá od roku 2004. Avšak nic netrvá věčně a i čas sondy Cassini se pomalu naplňuje..

22. dubna letošního roku se Cassini přiblížila k měsíci Titan. Začala tím poslední fáze její práce v Saturnově systému. Podle plánů sonda proletěla nad povrchem měsíce ve výšce 979 kilometrů rychlostí okolo 21 000 kilometrů za hodinu.

Gravitační působení Titanu Cassini poté nasměrovalo blíže k samotnému Saturnu a umožnilo i několik průletů mezi prstenci, tedy místy, která dosud žádný lidmi vyrobený aparát nenavštívil.

Dvojsonda Cassini/Huygens se na svou pouť vydala v roce 1997. Cestu od Země k Saturnu, která měří tři a půl miliardy kilometrů, urazila za sedm let, když se gravitační vliv druhé největší planety sluneční soustavy aparátu zmocnil v březnu 2004.

Cassini během cesty využívala gravitace planet a dosáhla rychlosti až 68 000 kilometrů za hodinu. Obě sondy se poté rozdělily. Zatímco evropský modul Huygens dosedl na Saturnův měsíc Titan, Cassini zkoumala Saturn a jeho měsíce z nadhledu.

Mise sondy Cassini měla původně skončit již v roce 2008, přístroj však nakonec pracoval o devět let déle.

Mnohé objevy vědce překvapily. Na Titanu byla zjištěna existence bílého pohoří, jehož barva je s největší pravděpodobností způsobena metanem, který se zde vyskytuje i ve formě srážek. Na tom samém měsíci se nacházejí duny.

Sonda Cassini rovněž potvrdila, že Saturnův měsíc Enceladus by za jistých podmínek mohl být vhodný pro vznik primitivních forem života. Vyslala snímky dosud neznámého prstence Saturnu, spočítala, že na Saturnu trvá den 10 hodin a 47 minut, objevila zde dvě nové oběžnice a zjistila, že i měsíc může mít prstenec.

Touto ozdobou se pyšní Saturnův měsíc Rhea. Při dalších průletech však již prstenec Rhey pozorován nebyl.

Bádání nad Saturnovým systémem pomůže lépe chápat chemický a fyzikální vývoj celé naší sluneční soustavy. „Nyní víme, že k pochopení tohoto vývoje je nutné nejen studovat jeden měsíc nebo prstenec, ale také dát dohromady vazby a interakce prolínající se mezi těmito tělesy,“ popisuje člen týmu Cassini Gianrico Filacchione z Národního astrofyzikálního ústavu v Římě.

Badatele zajímal i výskyt ledu v okolí planety. Vědecký tým analyzoval data ze spektrometru pro vizuální a infračervené mapování (VIMS), který Cassini nese na palubě. Ukázalo se, že kolem Saturnu je tolik ledu, že je naprosto vyloučeno, aby toto množství zmrzlé vody přinesly v nedávné době komety.

Saturnovy měsíce jsou tvořeny z poloviny ledem a z poloviny horninou, ve složení prstenců pak jednoznačně dominuje led; jeho zastoupení činí až 95 %.  Led zřejmě pochází z dob, kdy se sluneční soustava teprve rozvíjela.

Kromě samotné planety Saturn byly sledovány i místní měsíce. Ty jsou v hledáčku astrobiologů, protože pod povrchem některých z nich se nachází vodní oceán. Sonda Cassini vyfotografovala gejzíry na Enceladu, kde vodní pára uniká do volného kosmu a na základě jejích měření dospěli vědci k závěru, že kapalný oceán se skrývá i na měsíčku Dionne.

Jaké byly závěrečné úkoly celé mise? Cassini měla podle NASA při posledním přeletu kolem Titanu radarem zjišťovat změny v metanových jezerech a mořích měsíce a také měřit hloubku a složení menších jezer.

Rovněž by měla monitorovat záhadný ostrov, který podle některých údajů měnil svůj tvar. Jak bylo již zmíněno, další nové informace by vědci mohli zjistit také o prstencích. Zatím získané údaje naznačují, že by prstence mohly být relativně mladé, když vznikly před 100 000 lety.

To by zásadně změnilo dosavadní pohled na ně, některé hypotézy totiž tvrdily, že pamatují vznik sluneční soustavy.

Patnáctý zářijový den bude posledním v životě sondy. Ten den obdrží závěrečné pokyny z řídícího střediska na Zemi. Budou jednoduché: sonda se pomalu začne přibližovat k vrstvám atmosféry Saturnu, až se do nich ponoří.

Okolní teplota a tlak při sestupu budou narůstat. V té chvíli se sonda pokusí vyslat poslední pozdrav své domovině obsahující informace o chemickém složení okolí. Poté ji však už nehostinná a nekompromisní atmosféra zahubí.

Každopádně data, která sonda Cassini přinesla, budou vědci zpracovávat ještě mnoho let po jejím zániku…