Objev by mohl znamenat průlom v léčbě obezity a cukrovky II. typu. Zájem o vědeckou spolupráci má nadnárodní farmaceutická společnost Nono Nordisk se sídlem v Dánsku.
„Když půjde všechno dobře a bez komplikací, což je pravděpodobnost zhruba jedna ku deseti, tak dobu, za jakou by se lék mohl objevit na trhu, odhaduji v rozmezí osmi až deseti let,“ řekl profesor Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie.
Podle profesora Fuska je příjem potravy velmi komplikovaná a stále ještě ne zcela probádaná oblast s mnoha mechanismy, do nichž se zapojují různé části těla, včetně mozku. „Pokud bych to měl zjednodušit, tak když se najíme, začne v našem mozku působit hormon, který je jakousi stopkou – vysílá signál, že už bychom jíst neměli.
Doktorka Maletínská tento hormon zkoumá posledních sedm let a podařilo se jí připravit látku s podobnými vlastnostmi. Nicméně ještě složitější krok znamenalo, jak tuto látku periferně dostat až do mozku – nakonec se bude podávat injekčně jako inzulin,“ popisuje proces vývoje profesor Fusek.
Nová látka přitom vykazuje překvapivou účinnost – u zvířecích modelů docházelo ke snížení hmotnosti o patnáct až dvacet procent, potom zvíře hubnout přestalo – jako by samo v sobě mělo určitou hranici, za kterou už nepůjde.
Jenom pro srovnání – většina nyní dostupných látek dokáže snížit hmotnost o deset procent, a to v kombinaci s velkou silou vůle a cvičením.
