Rostliny vidí, slyší i cítí

Pro živočichy je vnímání svého okolí naprosto nepostradatelné. Stejně je tomu ale i u rostlin. Ty sice nemají oči, uši ani mozek, přesto je ale dokázáno, že jsou schopné vidět světlo, vnímat složení půdy, reagovat na tlak a podle nejnovějších výzkumů i cítit vůně.

picture of small bud growing in spring with different stages

Profesor Jack Schultz z Univerzity v Missouri se dlouhodobě zabývá chováním rostlin. Na základě svých experimentů někdy dokonce rostliny přirovnává k velmi pomalým zvířatům. Stejně jako ona dokážou i zelení obyvatelé planety hledat potravu, pohybovat se nebo bránit se před predátory.

Přeci jen je ale mezi rostlinami a zvířaty zásadní rozdíl. Žádný strom ani květina totiž nemají nervovou soustavu, která je pro vnímání podnětů z okolí zcela zásadní. Přesto ale rostliny na své okolí reagovat dokážou.

V průběhu milionů let evoluce se zkrátka naučily, jak vnímat svět i bez mozku.

Relativně dobře prozkoumaný je zrak rostlin. Byliny i dřeviny vidí díky fotoreceptorům. Ty jim umožňují vnímat, zda je světlo či tma nebo z jaké světové strany sluneční paprsky dopadají. Některé rostliny, například rod Huseníček (Arabidopsis) mají dokonce 11 druhů fotoreceptorů – na rozdíl od člověka, který si musí vystačit s žalostnými čtyřmi.

ros4

Co rostlinám nevoní?

Dalším z potvrzených smyslů rostlin je chuť a hmat. Je dokázáno, že stromy i byliny jsou schopné rozpoznat, zda rostou v kyselé či zásadité půdě. Navíc mohou růst tím směrem, kde je země bohatší na živiny a tudíž jim víc „chutná“. Hmat rostlinám zase umožňuje reagovat na gravitaci, tlak nebo dotek. I když touto schopností oplývají všechny rostliny, u některých je obzvlášť patrná. Příkladem může být citlivka stydlivá (Mimosa pudica), známá pro svou extrémní reakci na dotek.

Její listy se totiž sklápějí i při slabém podnětu. Tento pohyb listy vykonávají při větru, dešti nebo i přistání hmyzu. Poté co nebezpečí pomine, se listy opět narovnají do původní polohy.

Kromě zraku, chuti a hmatu rostliny dokážou i čichat. K potvrzení tohoto zjištění velkou měrou přispěl výzkum Suiss Federal Institute of Technology v Curychu. Expertům ze Švýcarska se podařilo zjistit, že rostliny napadené hmyzem uvolňují těkavé látky.

Stromy a byliny rostoucí v okolí jsou pak schopné tyto chemikálie zachytit. To ale není jediný příklad čichu rostlin. Parazitický rod Kokotice (Cuscuta) dokáže vyčenichat ideální hostitele. Kroutivými pohyby se k němu pak doplazí a začne se přiživovat.

ros5

Nepříjemné hlučné housenky

I když se vědcům podařilo dokázat, že rostliny jsou schopné ochutnat půdu a vnímat pachy, stále nejsou rozkryté přesné mechanismy, jak smysly rostlin fungují. Podobný otazník visí také nad případným sluchem zelených obyvatel planety.

Výzkum odborníků z Univerzity v Missouri experimentálně potvrdil, že rostliny reagují na zvuky vydávané hmyzem. Při pokusech byly rostlinám přehrávané zvuky housenek okusujících listí. Na tuto nepříjemnou nahrávku byliny reagovaly uvolněním chemických látek, kterými se snažily útočníky odradit.

Mechanismu sluchu rostlin zatím zůstává tajemstvím. Podle amerických biologů ale zřejmě hrají roli mechanoreceptory nacházející se v každé rostlinné buňce. Tento typ receptorů údajně dokáže převést zvukové vlny na elektrické nebo chemické signály.

Přesto, že se vědcům zatím nepodařilo rozluštit tajemství vnímání rostlin, je i tak patrné, že jsou stromy, byliny i keře komplexními organismy, které nás v budoucnu možná ještě ledasčím překvapí.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Výprava za moře

Výprava za moře

V roce 2016 byla Zoo Praha jednou z prvních evropských zoologických zahrad,...
Narodil se malý hrabáč

Narodil se malý hrabáč

25. února 2021 se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče...
Tvor, který jako by nepocházel z tohoto světa

Tvor, který jako by nepocházel z...

Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře...
Ornitologové se radují 

Ornitologové se radují 

V Národním parku Podyjí na Znojemsku letos proběhlo v pořadí již sedmnácté...
Hydrolog Václav Šípek: Voda je.  Rozhodují ale extrémy, ne průměr

Hydrolog Václav Šípek: Voda je. ...

Česko vysychá na troud. Podle vědců a portálu Intersucho procházíme...
Stá zebra Chapmanova v liberecké zoo

Stá zebra Chapmanova v liberecké...

Zebry Chapmanovy (Equus quagga chapmani) mohou návštěvníci v...
Andy odkryly další svá tajemství

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...
Jak se mohou šířit nemoci?

Jak se mohou šířit nemoci?

Vědci v závěru roku 2020 upozornili ve své studii, že dým, který mají na svědomí lesní...
Známá, či neznámá?

Známá, či neznámá?

V listopadu letošního roku přišli biologové s úžasným tvrzením, údajně...
Školky pro megalodony

Školky pro megalodony

Obří druh žraloka megalodon (Carcharocles megalodon) mohl dle nalezených kostí...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pochod smrti z Buchenwaldu: Oběti hořely na kolejích

Pochod smrti z Buchenwaldu: Oběti...

Buchenwald, jeden ze svých z hlavních táborů, vybudují Němci asi 8 kilometrů od...
Podmořské kreatury: Které jsou nejpodivnější?

Podmořské kreatury: Které jsou...

Oceány zůstávají nejméně prozkoumanými oblastmi na planetě Zemi. A...
Talentovaný Kilián Ignác Dientzenhofer riskoval krk při likvidaci pruské miny

Talentovaný Kilián Ignác...

Všestranně nadaný Kilián Ignác Dientzenhofer  zvládne vystudovat latinu na malostranském jezuitském gymnáziu, filozofii...
Temné osídlování Ameriky: Celé rodiny prostě zmizí

Temné osídlování Ameriky: Celé...

Ostrůvky americké Virginie a Severní Karolíny jsou oblíbeným místem...
Bazény s nekonečným výhledem

Bazény s nekonečným výhledem

Hotelový bazén už zdaleka není jen nějaká díra naplněná vodou někde v...
Stala se Alma Mahlerová pro svého manžela generálem v sukni?

Stala se Alma Mahlerová pro svého...

Rakouská spisovatelka Berta Zuckerkandlová pořádá 3. listopadu 1901 ve svém vídeňském domě...
Stala se Cosima Lisztová služkou sobeckého skladatele?

Stala se Cosima Lisztová služkou...

Cosima Lisztová je dcerou hudebního skladatele Ference Liszta . Nemá ale příliš radostné dětství,...
Cyklón Nargis: Nejničivější v historii

Cyklón Nargis: Nejničivější v...

Vítr hučí rychlostí 250 km za hodinu. Mrazivý déšť bodá jako tisíce jehel....
Albert Kligman: Zvrhlé experimenty sadistického dermatologa

Albert Kligman: Zvrhlé...

Za svou kariéru publikuje několik stovek vědeckých prací a stane se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.