Pro odborníky představují ledviny egyptských mumií záhadu. Na rozdíl od ostatních orgánů byly totiž v tělech často nechávány, ačkoliv není známa žádná jejich posvátná funkce. Díky jedněm zapomenutým ledvinám, nyní vědci odhalili nejstarší důkaz tuberkulózy ledvin na mumii staré 2 800 let. .
V průběhu mumifikace, která trvala 70 dní, balzamovači veškeré vnitřní orgány vyjímali a ukládali do speciálních nádob, takzvaných kanop. Výjimkami byl mozek, srdce a ledviny. Mozek Egypťané považovali za odpad a speciálními nástroji jej vydlabávali skrz nosní dutinu.
Srdce bylo naopak považováno za nejdůležitější orgán. Údajně bylo sídlem intelektu a duše člověka. Tuto hypotézu zastávali ještě řečtí myslitelé Hippokratés a Aristotelés. Ti umístili intelekt do levé části srdce.
Třetí výjimkou byly ledviny. Většina odborníků se domnívá, že tyto orgány v tělech zůstávaly, jelikož jejich vyjmutí bylo pro balzamovače složité. Druhým vysvětlením je, že je lidé provádějící mumifikaci, vzhledem k jejich umístění, v tělech prostě zapomínali.
Ledviny se totiž nacházejí u zadní strany těla a jsou obalené pojivem prorostlým tukem. Podle některých egyptologů jsou ovšem obě vysvětlení, vzhledem ke zkušenostem balzamovačů, nepravděpodobná.
Vzácná tuberkulóza ledvin
Objevují se teorie, podle nichž byly ledviny v tělech mumií ponechávány záměrně. Někteří odborníci vycházející z historických textů se domnívají, že byly ledviny spojeny se znamením vah a tedy symbolem rovnováhy.
Tuto teorii podporuje fakt, že obě ledviny u zdravého člověka váží přibližně stejně jako pro Egypťany tolik důležitý srdeční sval. Žádné z vysvětlení ale zatím není podloženo důkazy a proto ledviny v těle některých mumií stále zůstávají záhadou.
Díky této nejasné praktice starověkých Egypťanů se ovšem nedávno odborníkům z Portugalska podařilo objevit první důkaz tuberkulózy ledvin. Tato nemoc vzniká rozšířením primární plicní tuberkulózy. Díky ložiskům v plicích a kostech se bakteriální onemocnění šíří do ledvin, kde vzniká těžký hnisavý zánět.
V důsledku vazivové přestavby vlivem zánětu se pak vytvoří svraštělá tuberkulózní ledvina.
Kdo byl nemocný muž?
Odborníci z Portugalska toto vzácné onemocnění zachytili na rentgenu a snímcích z magnetické rezonance mumie staré 2800 let. Jednalo se o muže jménem Irtieru, který byl vzhledem k posmrtnému uložení pravděpodobně členem elity v období 27. dynastie (945 – 712 př.
n. l.). Muž ve věku 35 – 45 let byl na poslední odpočinek uložen v natažené poloze s rukama zkříženýma na hrudi.
Onemocnění ledvin bylo na snímcích možné rozpoznat díky pokročilé kalcifikaci (zvápenatění) orgánů v důsledku tuberkulózy. Diagnóza této vzácné nemoci je také podpořena morfologickou a strukturální analýzou ledvin, jíž odborníci následně provedli. Podle egyptologů se jedná o nejstarší důkaz tohoto typu onemocnění na světě.
Otázkou na kterou odborníci odpověď neznají je, zda Irtieru zemřel právě na následky tuberkulózy ledvin.
