Norové mají docela kliku. Moře, které jej obklopuje, sice příliš ke koupání neláká, ale má jiné přednosti. Pod jeho dnem se skrývají velké zásoby černého zlata. Těžba ropy z mořského dna má určitá specifika, například se musí postavit ropná plošina. A i ta může být zajímavým technickým dílem..
Norsko je jedním z největších exportérů plynu i ropy na světě. Navíc norská státní ropná společnost Statoil ASA oznámila významný objev dalších rezerv ropy v Barentsově moři. Pozornost Norů se ovšem soustředí hlavně na Severní moře.
A právě zde totiž stojí jeden z největších kolosů, který kdy lidské ruce vytvořily: ropná plošina Statfjord B.
Impozantní stavba vyrostla mezi lety 1978 až 1981. Nachází se asi 180 kilometrů západně od norského pobřeží. Stavět plošinu pro těžbu ropy z moře není žádná legrace. Nejprve bylo nutné na dno položit čtyřiadvacet železobetonových cylindrů.
Nad nimi ční čtyři duté betonové věže. Při jejich stavbě bylo spotřebováno 837 000 tun železobetonu, což odpovídá šestnáctinásobku váhy Titanicu. Dvě z věží jsou odpovědné za těžbu ropy, třetí věží vedou čerpadla a potrubí a v poslední je umístěno kontrolní zařízení zátěžové vody.
Celá stavba i s doplňky váží téměř 900 000 tun a je ponořena do hloubky 147 metrů.
Nad čtveřicí železobetonových sloupů ční ocelová konstrukce o váze 40 000 tun a výšce 271 metrů. Zde je království těžařů, jsou tu umístěna nejen vrtná zařízení, rafinerie, ale i provozní a administrativní místnosti, osmipatrový hotel pro pracovníky o kapacitě 278 lůžek, restaurace a heliport.
Obě části, tedy základna a plošina byly spojeny až na moři. Náročná operace trvala 38 hodin. Vše se úspěšně podařilo, takže vysoké vlny i vichřice, které v oblasti nejsou ničím výjimečným, pohnou celou stavbou nanejvýš o jeden centimetr.
Hloubka dvaceti vrtů pod plošinou dosahuje délky 2,5 kilometru. Pomocí dalších deseti vrtů je přečerpáváno příslušné množství zemního plynu do ložiska, aby byl udržen jeho těžní tlak. Geologické průzkumy prováděné v dané oblasti odhadují, že těžební a vrtná plošina Statfjord B zůstane aktivní minimálně do roku 2019. To se týká i jejích dvou sestřiček; plošin Statfjord A a Statfjord C.
Zdejší denní produkce ropy dosáhne 250 000 barelů a celkem Statfjord B pojme 2 000 000 barelů. Náklady na její výstavbu dosáhly téměř 2 000 000 dolarů (cca 40 miliard korun) tedy jen o něco více než kontroverzní tunel Blanka v Praze.
Na rozdíl od nás si však Norové mohou mnout ruce spokojeností. Jim se investiční náklady vrátily už během prvního roku, což v případě Blanky asi nehrozí.
