Týmu britských vědců z Portsmouth University a University of Southampton se podařilo v rumunské Transylvánii nalézt zkamenělé kosti ptakoještěra tak obrovského, že se mohl živit kořistí velikosti malého koně. .

Ptakoještěři jsou okřídlení druhohorní plazi. Z celého světa existuje velké množství fosílií tohoto vyhynulého řádu. Pro většinu ptakoještěrů je typický dlouhý krk a dlouhé končetiny. Co se týče velikosti, panuje mezi ptakoještěry výrazná variabilita, některé druhy byly velké jen jako dnešní vrabci, jiné velikostí připomínaly malá letadla.

Nového zástupce těch „větších“ ptakoještěrů objevili paleontologové Mark Witton a Darren Naish.

Na rozdíl od ostatních ptakoještěrů má jedinec z Translyvánie, který byl pojmenovaný Hatzegopteryx, krátký a velice silný krk. Další odlišností jsou také velice široká ústa. Právě díky nim dokázal obrovský ptakoještěr spořádat daleko větší kořist, než jeho příbuzní.

Fosílie Hatzegopteryxe byly zatím podrobeny jen zběžné analýze. Na první pohled se tak zdá, že byl tvor podsaditý a velice silný. Sílu ptakoještěrovi dodávaly zejména svalnaté nohy, záda a křídla.

Díky své síle a velikosti byl Hatzegopteryx na území dnešního Rumunska pravděpodobně hlavním predátorem. Z období před 70 miliony lety, kdy se ptakoještěr po nebi proháněl, se totiž na lokalitě nenašly zkameněliny žádného nebezpečnějšího tvora.

I když se paleontologové domnívají, že byl nově objevený druh ptakoještěra králem rumunské pozdní křídy, jeho evoluční historií si zatím jistí nejsou. Někteří výzkumníci se domnívají, že by Hatzegopteryx mohl být příbuzný dnešním krokodýlům.

Pro potvrzení této teorie si ale vědci budou muset počkat na více fosilních nálezů gigantického ptakoještěra.