Téměř miliarda lidí neví, kdy se příště nají. Chronickým hladem trpí podle OSN každý osmý člověk. Nejvíce lidí hladoví v Africe a Asii. V subsaharské Africe se dlouhodobě nedaří snížit počet podvyživených dětí. Právě děti jsou hladem postiženy nejvíce..

V posledních třiceti letech postihovaly hladomory výhradně oblasti na území Afriky. S jedinou výjimkou, kterou byl hladomor v roce 1996 v Severní Koreji. Častý výskyt hladomorů na africkém kontinentu je způsobován vlivem ozbrojených konfliktů a počasí.

Potravinovou krizi v Africkém rohu (Somálsku, Etiopii, Keni, Ugandě a Džibutsku) v roce 2011 přivodilo půl roku trvající období sucha.

Hladovění a hladomory jdou ruku v ruce s chudobou. Na světě žijí 3 miliardy lidí, kteří si musí vystačit s denním rozpočtem do dvou dolarů na den. Polovina z nich žije dokonce pod hranicí extrémní chudoby (méně než 1,25 dolaru na osobu na den).

Nejchudším regionem je subsaharská Afrika. Extrémní chudoba se například týká téměř tří čtvrtin obyvatel Nigérie, kde je situace nejhorší. Dále se s ní potýkají ve státech Střední Ameriky a Jihovýchodní Asie.

Podle OSN se o hladomoru začíná hovořit v případy, kdy jedna pětina lidí žijící na daném území nemá přístup k potravinám, 30% populace trpí akutní podvýživou a na následky nedostatku potravin zemřou 2 lidé z 10 000 denně (případně 4 děti z 10 000).

Největší hladomor nastal v Číně v roce 1959. Vznikl jako důsledek nesmyslné politiky Mao Ce-tunga a trval až do roku 1961. Zemřelo při něm 30 milionů lidí.