Byť ČSR patřila do sovětského tábora a počítačoví odborníci to zde neměli jednoduché, v roce 1957 vznikl první československý počítač s označením SAPO (SAmočinný POčítač).

Byl to vlastně systém tří stejných počítačů, které vždy pracovaly na stejné úloze. Světlo světa spatřil navzdory vládnoucímu komunistickému režimu, který kybernetiku považoval za buržoazní pavědu.

První československý počítač byl vysloveně demokrat. O správnosti výsledku dané úlohy trio rozhodovalo hlasováním. Když se počítače shodly alespoň ve dvou případech, byl výsledek považován za správný. Pokud se všechny tři výsledky různily, trio se pustilo do opakování úkolu.

SAPO, podobně jako jeho nástupce EPOS, byl v mnoha ohledech na svou dobu progresivní a mnohá jeho řešení byla obdivuhodně originální.

Autorem počítače byl profesor Antonín Svoboda (1907–1980), autor vůbec první knihy o počítačích na světě. Po třech letech práce SAPO vyhořel, nicméně Svoboda hodlal ve své konstruktérské činnosti pokračovat dál.

Komunisté však Svobodovi neustále házeli klacky pod nohy, i kvůli jeho válečnému exilu během války, který trávil na západě. A tak v roce 1964 emigroval podruhé a stal se profesorem na Kalifornské univerzitě.

Následovala jej řada jeho spolupracovníků a Československo tak ztratilo poslední šanci sehrát ve vývoji počítačů důležitější roli.